Tématu recyklace ve stavebnictví se týká řada norem, legislativy a zkušebních postupů, které jsou detailně rozebrány v příslušných sekcích katalogu. Zde nabízíme přehled všech zmíněných pramenů.
„Spokojený život v mezích naší planety“
Akční programy jsou od poloviny sedmdesátých let 20. století vodítkem k rozvoji politiky EU v oblasti životního prostředí pro řadu let dopředu. Aktuální program, již sedmý svého druhu, byl přijat Evropským parlamentem a Radou Evropské unie v listopadu 2013 a zahrnuje období až do roku 2020. Prostřednictvím akčního programu pro životní prostředí (EAP) EU schválila zintenzivnění svého úsilí při ochraně našeho přírodního bohatství, stimulaci růstu a inovací v rámci nízkouhlíkového hospodářství účinně využívajícího zdroje a zajišťování zdraví a dobrých životních podmínek občanů – s ohledem na přírodní meze Země. Jedná se o společnou strategii, která by měla vést budoucí opatření orgánů EU a členských států, které sdílejí odpovědnost za její provádění a dosahování jejích prioritních cílů.
Norma ČSN 73 6121 stanovuje požadavky na přípravu, provádění a kontrolu shody asfaltových hutněných vrstev. Navazuje na platné ČSN EN pro asfaltové směsi, materiály a výrobky, související s výstavbou asfaltových hutněných vrstev. Norma platí pro provádění hutněných asfaltových vrstev pozemních komunikací (včetně nemotoristických komunikací a jiných dopravních ploch), ochranných vrstev na mostech, letištních drah a ploch, skladovacích ploch; obecně všech asfaltových hutněných ploch zatěžovaných dopravou, pokládaných mechanizovaným způsobem, zejména finišery.
Norma obsahuje rámcově metodiku návrhu, způsoby provádění a kontroly stavby zemního tělesa. Vymezuje použitelnost charakteristických typů zemin, k tomu účelu uvádí klasifikační systém založený na mezinárodní klasifikaci USCS. Uvádí zásady pro úpravy vlastností zemin. Vymezuje použitelnost a vlastnosti druhotných surovin. Pro návrh zemního tělesa specifikuje geotechnické kategorie, geotechnické vlastnosti zemin, skalních hornin a druhotných materiálů. Definuje mezní stavy, návrh na základě výpočtu včetně výpočetních modelů, posouzení stability, eroze a hydraulického porušení, mezní hodnoty deformace, návrh přijetím normativních opatření pro násypy a zářezy. Zahrnuje i problematiku vyztužování zemní konstrukce a metody vylehčování konstrukce. Uvádí zásady provádění podloží násypu, násypu, zářezu a odřezu a aktivní zóny (podloží vozovky). Vymezuje problematiku zkoušení – průkazní zkoušky, kontrolní zkoušky při provádění a po zhotovení zemního tělesa včetně geotechnického monitoringu. V přílohách uvádí klasifikaci zemin, požadované stupně bezpečnosti zářezu a násypu, metodiku stanovení těžitelnosti hornin a vlastnosti zvláštních typů zemin.
Tato norma stanovuje požadavky pro navrhování a prováděnízemního tělesa pozemních komunikací. Platípro stavby zemního tělesa z přírodních (neupravených) zemin a skalních hornin, z eluviíhornin, popř. z druhotných surovin (popílků, recyklovaných materiálů, strusky apod.) nebo z upravených zemin. Obecněplatíi pro násypy vyztužené(geosyntetiky nebo jinými výztužnými prvky), vylehčené(lehkým keramickým kamenivem, polystyrenem) a vrstevnaté.
Tato norma popisuje referenční metodu, používanou při zkouškách typu a v případě sporu, pro stanovení odolnosti proti otěru hrubého kameniva (hlavní text) a kameniva pro kolejové lože (příloha A). V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě. Vzorek je normálně zkoušen v mokrém stavu, ale zkouška smí být provedena také v suchém stavu.
Tato norma platí pro přírodní, umělé a recyklované kamenivo používané ve stavebnictví a stavebním inženýrství.
Tato norma určuje referenční metody pro stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti hutného a pórovitého kameniva, používané při zkouškách typu a v případě pochybnosti. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, se smí použít jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě. Pro usnadnění jsou některé z těchto jiných metod také popsány v této evropské normě.
Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva, získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a směsi těchto kameniv pro použití do betonu. Zahrnuje kameniva, která mají objemovou hmotnost zrn vysušených v sušárněvětší než 2000 kg/m3pro všechny druhy betonů, včetně betonů, které jsou ve shodě s EN 206-1 a betonůpoužívaných pro cementobetonové kryty vozovek a jiné pojížděné plochy a betony používané pro betonové prefabrikáty.
Verze + A1 – Také zahrnuje recyklované kamenivo s objemovou hmotností zrn od 1500 kg/m3 do 2000 kg/m3 a příslušným upozorněním na recyklované drobné kamenivo (4mm) s příslušným upozorněním.
Tato norma obsahuje části týkající se recyklovaného kameniva:
Požadavky na fyzikální vlastnosti
- Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva – stanovuje poměr složek materiálů vhrubém recyklovaném kamenivu, musíse stanovit podle EN 933-11 a musíbýt deklarován podle příslušných kategorií.
- Nasákavost – pokud nasákavost kameniva stanovená podle EN 1097-6 není větší než 1 %, lze kamenivo považovat za odolné proti zmrazování a rozmrazování. K posouzení odolnosti kameniva proti zmrazování a rozmrazování se může použít buď hodnota mrazuvzdornosti stanovená podle EN 1367-1 nebo hodnota zkoušky síranem hořečnatým stanovená podle EN 1367-2. Zkouška síranem hořečnatým není vhodná pro recyklované kamenivo, které má částice spojeny cementem.
Požadavky na chemické vlastnosti
- Chloridy – obsah chloridových iontů, rozpustných vkyseliněv recyklovaném kamenivu do betonu se stanoví podle EN 1744-5 a musí být, na vyžádání, deklarováno výrobcem. U recyklovaných kameniv, zvláště těch, které obsahují ztvrdlý beton nebo maltu, chloridy mohou být vázány v hlinitanu vápenatém a jiných fázích. Vázané chloridy nelze vyluhovat vodou postupy uvedenými v kapitole 7 EN 1744-1:1998 ani tehdy je-li vzorek rozemlet na jemný prášek před vyluhováním. U většiny recyklovaných kameniv je obsah chloridových iontů nízký. Obsah chloridů rozpustných v kyselině, stanovený podle EN 1744-5 bude pravděpodobně nadhodnocen a vyšší, než je skutečný obsah chloridů a tato hodnota by se měla použít ve výpočtu chloridových iontů v Tím bude zaručena dalšírezerva bezpečnosti.
- Složky obsahující sírany – pokud se požaduje obsah vodou rozpustných síranů vrecyklovaném kamenivu stanovených dle EN 1744-1, musíse deklarovat příslušnou kategorií. Sírany rozpustné ve vodě v recyklovaném kamenivu, stanovené podle EN 1744-1 jsou v podstatě možné reaktivní sírany (např. sádrové omítky) a mohou také být příčinou agresivního rozpínání v betonu.
- Složky, které ovlivňují průběh tuhnutí a tvrdnutí betonu – pokud se požaduje posouzení vlivu vodou rozpustných látek zrecyklovaného kameniva na počátečnídobu tuhnutícementovékaše, musíse vyzkoušet podle EN 1744-6. Některé složky mohou nepříznivě ovlivnit rychlost hydratace cementu změnou průběhu tuhnutí a tvrdnutí betonu. Humusovité látky a materiály obsahující cukr jsou dva případy látek, které mohou mít tento vliv. Některé jílovité minerály také nepříznivě ovlivňují vývoj pevnosti a trvanlivosti betonu.
- Složky recyklovaného kameniva, které mohou nepříznivě ovlivnit dobu tuhnutí a tvrdnutí betonu mohou být neorganické, a proto nemohou být zjistitelné postupy uvedenými v 15.3 EN 1744-1:1998. Je proto nutné u recyklovaného kameniva používat postupy uvedené v EN 1744-6.
- Přítomnost organických látek – dvě srovnávací zkoušky na přítomnost organických látek se obvykle používají, zkouška hydroxidem sodným a kyselinou fulvo (viz EN 1744-1:1998, 15.1 a 15.2). Obě zkoušky se mohou aplikovat u recyklovaného kameniva. Pokud kapalina nad vzorkem při těchto zkouškách je světlejší než standartní barvy, kamenivo se považuje jako bez organických látek.
- Složky recyklovaného kameniva, které mohou nepříznivě ovlivnit dobu tuhnutí a tvrdnutí betonu mohou být anorganické, a tudíž nezjistitelné postupy uvedenými v3 EN 1744-1:1998. Pro recyklovanékamenivo se mápoužít postup uvedenýv EN 1744-6.
Identifikace – kamenivo musí být identifikováno.
- U recyklovaného kameniva musí být dokumentace doplněna o údaje vstupního materiálu, který má být recyklován. Údaje o vstupním materiálu pro recyklaci musí obsahovat:
- Druh základního materiálu
- Zdroj a místo původu
- Dodavatel a dopravce
Alkalicko-křemičitá reakce s recyklovaným kamenivem – používání recyklovaného kameniva může ovlivnit vhodnost výše uvedených opatření. V případěrecyklovaného kameniva z betonu, bude nutnése ujistit, že původníbeton neobsahuje reaktivní kamenivo a tam, kde obsah alkálií v novém betonu (nebo použitím cementu) je omezen, obsah alkáliív recyklovaném kamenivu z betonu bude muset být stanoven a brán v úvahu. V případěvšeobecného recyklovaného kameniva, bude vhodnéuvažovat materiál jako možné reaktivní kamenivo, pokud nebylo konkrétně prokázáno, že není reaktivní. V obou případech by se měla vzít v úvahu možnost nepředvídanévariability skladby.
Tato evropská norma definuje vizuální zkušební metodu pro stanovení množství a složení hrubých cizorodých látek v asfaltovém recyklátu. Metoda pro stanovení množství a složení drobnějších cizorodých látek a jejich součástí v asfaltovém recyklátu je uvedena v příloze A. Tato metoda není vhodná pro kompletní klasifikaci cizorodých látek, které se mohou vyskytovat v asfaltové směsi.
Tato evropská norma stanovuje vlastnosti kameniva a fileru, získaného zpracováním přírodních, umělých, nebo recyklovaných materiálů pro použití v asfaltových směsích a povrchových vrstvách pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch. Předmětem této normy není použití vybouraných asfaltových směsí.
Norma slouží k hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.
Poznámka 1 Požadavky této evropské normy jsou založeny na zkušenostech s druhy kameniva se stanoveným modelem použití. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost při rozhodnutí užívat kameniva ze zdrojů, které nemají takový zavedený model konečného použití, např. recyklovaná kameniva a kameniva získaná z určitých vedlejších průmyslových produktů. Takové druhy kameniva, které mají splňovat všechny požadavky této evropské normy, mohou mít jiné charakteristiky, které nejsou zahrnuty v Mandátu M 125, které se netýkají většiny druhů kameniva se zavedeným modelem použití a pokud se požadují, mohou se použít k posouzení jeho vhodnosti předpisy platné v místě jejich použití.
Poznámka 2 Vlastnosti pórovitého kameniva jsou specifikovány v prEN 13055-2.
Tato evropská norma určuje vlastnosti pórovitého kameniva (LWA), a z něho pocházejících filerů, získaného zpracováním přírodních nebo umělých materiálů a směsí tohoto kameniva pro použití do betonu, malty a injektážní malty, do asfaltových směsí a povrchových úprav a do nestmelených a hydraulicky stmelených směsí.
Tato norma se vztahuje na pórovité kamenivo nerostného původu s objemovou hmotností nepřesahující 2 000 kg/m3(2,000 Mg/m3) nebo sypnou hmotností nepřesahující 1 200 kg/m3(1,200 Mg/m3) a zahrnuje:
- přírodní pórovité kamenivo;
- pórovité kamenivo vyrobené z přírodních materiálů;
- pórovité kamenivo vyrobené z vedlejších produktů průmyslových procesů nebo z recyklovaných materiálů;
- pórovité kamenivo jako vedlejší produkt průmyslových procesů.
Seznam zdrojů materiálů a specifických materiálů, které jsou v rozsahu předmětu této normy, je uveden v příloze A (normativní).
Recyklované kamenivo ze stavebního a demoličního odpadu a popel ze spaloven komunálního odpadu (MIBA) zahrnuje EN 12620, EN 13043, EN 13139 a EN 13242.
Některé pórovité kamenivo, určené pro specifické použití, je zahrnuto v samostatných evropských výrobkových normách uvedených v příloze B (normativní).
Požadavky uvedené v této evropské normě se nemusí týkat všech typů pórovitého kameniva. Požadavky a tolerance pro specifické použití se mohou upravit podle konečného použití.
Použití recyklace ve výrobě asfaltových směsí vyžaduje specifikovat R-materiál jako stavební materiál způsobem obdobným jako u kameniva a asfaltových pojiv. Ve výrobkových normách EN 13108-1 až EN 13108-7 a EN 13108-9 je užití R-materiálu povoleno při splnění požadavků, které se vztahují k jeho procentuálnímu přidanému množství.
Znovuzískaná asfaltová směs zahrnuje asfaltové směsi získané odfrézováním asfaltových vrstev, vybouráním desek (ker) z vrstev pozemních komunikací, dopravních a jiných ploch, jakož i asfaltové směsi z neshodné nebo nadbytečné výroby.
Zpracování znovuzískané asfaltové směsi vede k získání R-materiálu, který je vhodný a připravený k použití jako stavební materiál pro asfaltovou směs po jeho odzkoušení, posouzení a klasifikaci podle této normy. R-materiál (RA) lze použít jako stavební materiál pro asfaltové směsi vyrobené na obalovně asfaltových směsí v souladu se specifikacemi pro takové směsi.
Tato evropská norma obsahuje požadavky na R-materiál z hlediska vlastností pojiva a kameniva a cizorodých látek, které platí ve všech případech použití R-materiálu. Kromě toho tato evropská norma uvádí, které vlastnosti R-materiálu a jeho složek musí být deklarovány a zdokumentovány, pokud je nezbytný popis vstupní suroviny.
Jelikož jsou požadavky na asfaltové směsi shodné pro směsi s obsahem R-materiálu i bez něho, je důležitý soubor vlastností R-materiálu. Pro stanovení kvality výrobku, tj. nové asfaltové směsi, do které má být R-materiál přimíchán, jsou podstatné zrnitost a vlastnosti kameniva, obsah pojiva, vlastnosti pojiva, jakož i obsah cizorodých látek přítomných v R-materiálu. Úroveň homogenity R-materiálu určuje jeho maximální množství, které lze v praxi použít.
Velikost zrn asfaltové směsi v R-materiálu, která může mít podobu od velkých kusů po jemnozrnný odfrézovaný materiál, je důležitá pouze pro zpracování R-materiálu do nově vyráběné asfaltové směsi.
Tato evropská norma uvádí požadavky na specifikaci R-materiálu, který je přidáván do vybraných asfaltových směsí zpracovávaných za horka. Norma uvádí požadavky na uložení a deklaraci vlastností R-materiálu. Tato norma není harmonizovanou normou a neobsahuje národní přílohu. Limity na procentuální množství přidávaného R-materiálu do obrusných, ložních a podkladních vrstev jsou uvedeny v národních přílohách výrobkových norem ČSN EN 13108-1 až 7.
Pozn. autorů: Z hlediska znovuzískané asfaltové směsi se jedná o klíčový evropský předpis, který aktuálně má novou verzi z roku 2017, která všem musí projít veřejným schválením na úrovní Evropské unie, aby bylo možné výrobky vymezené na základě této normy používat s CE značkou. Norma dosud nemá český ekvivalent (národní aplikační dokument).
Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva, získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a smícháním těchto kameniv pro použití v maltě, např.:
- malta pro zdění,
- podlahová/potěrová malta,
- malta pro vnitřní omítky,
- malta pro vnější omítky,
- zvláštní podkladní materiály,
- sanační malty,
- injektážní malty,
pro budovy, pozemní komunikace a inženýrské stavby.
Tato norma se nezabývá filerem, který se používá jako doplňující nebo inertní složka cementu fileru jako kamenivo aktivní příměs, ale jen jako inertní filer jako kamenivo pro maty nebo jako kameniva pro povrchové vrstvy průmyslových podlah.
Je uvedeno k hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.
POZNÁMKA 1 Požadavky v této evropské normě jsou založeny na zkušenostech s používanými druhy kameniva. Pokud se použije kamenivo ze zdrojů, kde není tolik zkušeností, musí se postupovat opatrně, např. u recyklovaného kameniva a kameniva vznikajícího jako vedlejší produkt průmyslové výroby. Takovéto kamenivo, které musí vyhovovat všem požadavkům této evropské normy, může mít jiné charakteristiky, které nejsou uvedeny v Mandátu M 125 (v platném znění), které nejsou požadovány u běžně používaných druhů kameniva, a proto, pokud se požadují mohou se použít k posouzení jeho vhodnosti předpisy platné v místě použití.
POZNÁMKA 2 Vlastnosti pórovitého kameniva jsou specifikovány v prEN 13055-1.
ato evropská norma určuje požadavky pro průmyslově vyráběné výrobky z minerální vlny, s povrchovou úpravou nebo bez ní, používané pro tepelnou izolaci budov. Výrobky se zhotovují ve formě rolí, rohoží nebo desek.
Tato norma popisuje vlastnosti výrobků a obsahuje postupy zkoušení, hodnocení shody, označování a značení štítkem.
Výrobky podle této normy se také používají v předem vyrobených tepelně izolačních systémech a v kompozitních panelech; norma nezahrnuje vlastnosti systémů, do nichž jsou tyto výrobky včleněny.
Tato norma nestanovuje požadovanou úroveň dané vlastnosti kterou musí výrobek dosáhnout, aby se prokázala jeho vhodnost pro konkrétní použití. Požadované úrovně pro dané použití lze nalézt v předpisech nebo v souvisejících normách.
Tato norma se netýká výrobků s deklarovaným tepelným odporem nižším než 0,25 m2·K/W nebo s deklarovaným součinitelem tepelné vodivosti vyšším než 0,060 W/(m·K) při 10 °C.
Tato norma se netýká izolačních výrobků zhotovovaných na místě (in situ) ani výrobků určených pro izolování zařízení budov a průmyslových instalací.
Tato evropská norma určuje požadavky na průmyslově zhotovené výrobky z pěnového polystyrenu, s povrchovou úpravou nebo bez ní, používané pro tepelnou izolaci budov. Výrobky se zhotovují ve formě desek nebo rolí, nebo jsou tvarované jinak.
Tato norma popisuje charakteristiky výrobků a obsahuje postupy zkoušení, hodnocení shody, označování a značení štítkem.
Výrobky podle této normy se také používají jako zvuková izolace a v předem vyrobených tepelně izolačních systémech a v kompozitních panelech; norma se netýká funkčních vlastností systémů, do nichž jsou tyto výrobky včleněny.
Tato norma nestanovuje požadovanou úroveň dané vlastnosti, které musí výrobek dosáhnout, aby se prokázala jeho vhodnost pro konkrétní použití. Třídy a úrovně, požadované pro dané použití, lze nalézt v předpisech nebo v souvisejících normách.
Tato norma neplatí pro výrobky s deklarovaným tepelným odporem nižším než 0,25 m2·K/W nebo s deklarovaným součinitelem tepelné vodivosti vyšším než 0,060 W/(m·K) při 10 °C.
Tento dokument nahrazuje EN 13172:2008.
Tato evropská norma specifikuje obecné postupy a kritéria hodnocení shody, které se uplatní při použití evropských harmonizovaných norem pro tepelněizolační výrobky. Ustanovení normy je možné použít také pro dobrovolnou certifikaci.
Tato evropská norma platí pro průmyslově vyráběné tepelněizolační výrobky pro budovy, technická zařízení budov a průmyslové instalace, pro tepelněizolační výrobky vyráběné in situ pro použití v budovách a výrobky vyráběné in situ pro technická zařízení budov a průmyslové instalace a pro vnější tepelněizolační kompozitní systémy.
Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva, získaného zpracováním přírodních, umělých nebo recyklovaných materiálů pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.
Je uvedeno hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.
POZNÁMKA 1 Kamenivo používané v konstrukcích má vyhovovat všem požadavkům této evropské normy. Mandát M/125 „Kamenivo“ zahrnuje jak běžné druhy přírodního i umělého kameniva včetně recyklovaného kameniva, tak i některé kamenivo z nových nebo neznámých zdrojů. Recyklované kamenivo je zahrnuto do této normy a nové zkušební metody pro toto kamenivo jsou v pokročilém stadiu příprav. U neznámého kameniva z druhotných zdrojů práce na přípravě norem teprve nyní začala a bude zapotřebí ještě nějaký čas k jednoznačnému určení původů a charakteristik těchto materiálů. V současnosti tyto méně známé materiály, když se dodávají na trh jako kamenivo, musí plně vyhovovat této normě a národním předpisům pro nebezpečné látky (viz příloha ZA této normy) podle určeného použití. Doplňující charakteristiky a požadavky se mohou specifikovat případ od případu podle zkušeností při používání výrobku a definovat v konkrétních smluvních dokumentechTM.
POZNÁMKA 2 Vlastnosti pórovitého kameniva jsou specifikovány v EN 13055-2.
Tato evropská norma uvádí vlastnosti a požadavky na práškové výrobky určené pro stavební účely, jejichž základní složkou je sádrové pojivo. Tato evropská norma zahrnuje předem umísené stavební malty pro vnitřní omítání zdí a stropů, kde se aplikují jako pohledový materiál vhodný k výzdobě. Aby tyto výrobky vyhověly požadavkům na jejich použití, mají speciální složení s použitím příměsí / přísad, kameniv a jiných pojiv. Jsou zahrnuta také sádrová pojiva a sádrové stavební malty pro ruční a strojní použití.
Tuto evropskou normu lze také použít pro sádrová pojiva určená pro použití buď přímo na staveništi, nebo pro další procesy zahrnující výrobu sádrových bloků, sádrokartonových desek, sádrových desek vyztužených vlákny, sádrových vláknitých výrobků a sádrových stropních prvků. Zahrnuta je také sádrová malta pro vyzdívání, která se používá na vnitřní nenosné příčky nevystavené vodě.
Tato evropská norma uvádí referenční zkoušky technických vlastností a zajišťuje hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou
Stavební vápno, jako hydroxid vápenatý, může být použito jako přídavné pojivo společně s pojivem ze síranu vápenatého. Je-li základní aktivní stavební složkou ve stavební maltě síran vápenatý, pak je tato malta zahrnuta v této evropské normě. Je-li základní aktivní stavební složkou ve stavební maltě stavební vápno, pak je taková malta zahrnuta v EN 998-1.
Tato evropská norma předepisuje požadavky pro nestmelené směsi použité pro provádění a údržbu pozemních komunikací, letištních a jiných dopravních ploch (viz dále jen vozovek). Požadavky jsou definovány pomocí příslušných vzájemných odkazů na EN 13242. Tato evropská norma se používá pro nestmelené směsi z přírodního, umělého a recyklovaného kameniva (viz příloha A) s velikostí horního síta (D) od 8 mm do 90 mm a velikostí dolního síta (d) = 0 v místě dodávky.
Tato evropská norma určuje požadavky, základní funkční kriteria a hodnocení shody pro nevyztužené, železobetonové a předpjaté betonové prefabrikáty vyrobené z lehkého, obyčejného a těžkého betonu v souladu s EN 206-1 bez významného obsahu vzduchových dutin nad rámec plánovaného provzdušnění. Norma se vztahuje i na beton obsahující vlákna (ocelová, polymerová nebo jiná) pro jiné než mechanické vlastnosti. Norma nezahrnuje prefabrikované železobetonové dílce z betonu s pórovitým kamenivem s otevřenou strukturou.
Norma se může používat také pro specifikaci výrobků, pro které neexistuje norma. Ne všechny požadavky (kapitola 4) této normy se vztahují na všechny betonové prefabrikáty.
Pokud existuje specifická výrobková norma, její ustanovení jsou nadřazeny této normě.
Betonové prefabrikáty pojednané v této normě jsou továrně vyrobené stavební dílce pro pozemní a inženýrské stavby. Tato norma se smí použít též pro výrobky vyráběné na staveništi, jestliže je výroba ochráněna před nepříznivými vlivy počasí a řízena podle ustanovení kapitoly 6.
Výpočet a návrh prefabrikátů není předmětem této normy, avšak norma nabízí pro neseismické zóny informace o:
-
volbě dílčích součinitelů spolehlivosti definovaných v příslušném Eurokódu;
-
definicích některých požadavků na konstrukce z předpjatého betonu.“
V tomto novém vydání, jsou uvedeny požadavky na znovu použité drcené a recyklované hrubé kamenivo do betonu (v Příloze Q). Tato příloha zmiňuje možnosti použití recyklovaného hrubého kameniva, které pochází z prefabrikovaných výrobků dané výroby. Dále určuje možnost využití recyklovaného hrubého kameniva z vnějších zdrojů. Na závěr se tato norma zmiňuje normu ČSN EN 206+A1, kde jsou stanoveny podmínky pro využití recyklovaného hrubého kameniva, a které mají být brány v potaz.
Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva, získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a směsi těchto kameniv pro použití jako kámen pro vodní stavby.
Norma slouží k hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.
POZNÁMKA 1 Požadavky v této evropské normě jsou založeny na zkušenostech s používanými druhy kamene pro vodní stavby. Pokud se použije kámen pro vodní stavby ze zdrojů, kde není tolik zkušeností, musí se postupovat opatrně, např. u recyklovaného kamene pro vodní stavby a kamene pro vodní stavby vznikajícího jako vedlejší produkt průmyslové výroby. Takový kámen pro vodní stavby, který musí vyhovovat všem požadavkům této evropské normy, může mít jiné charakteristiky, které nejsou uvedeny v Mandátu M 125 (v platném znění), které nejsou požadovány u běžně používaných druhů kamene pro vodní stavby, a proto, pokud se požadují, mohou se použít k posouzení jeho vhodnosti předpisy platné v místě použití.
POZNÁMKA 2 Drobnější kamenivo než je specifikováno v této evropské normě se používá pro konstrukce vodních staveb. Pro takové kamenivo se musí použít evropské normy pro kamenivo s jiným určeným použitím.
