Recyklujme stavby!

Webový katalog výrobků a materiálů s obsahem druhotných surovin

Recyklujme stavby!

Přehled dotčené legislativy, norem a zkušebních postupů

Tématu recyklace ve stavebnictví se týká řada norem, legislativy a zkušebních postupů, které jsou detailně rozebrány v příslušných sekcích katalogu. Zde nabízíme přehled všech zmíněných pramenů.

Generic selectors
Exact matches only
Search in title
Search in content
Post Type Selectors


ČSN EN 13383-2 Kámen pro vodní stavby – Část 2: Zkušební metody

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje odběr vzorků a zkušební metody pro přírodní, umělé i recyklované kamenivo pro použití jako kámen pro vodní stavby. Tato norma stanovuje referenční metody, které se mají použít pro zkoušky typu a v případech sporu, když byla použita alternativní metoda. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, se smí použít jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě.

ČSN EN 13450 Kamenivo pro kolejové lože

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva, získaného úpravou přírodního nebo umělého materiálu nebo recyklací drceného nestmeleného kameniva pro použití na stavbu železniční tratě NP. Pro účely této normy je toto kamenivo nazýváno jako kamenivo pro kolejové lože.

Je uvedeno hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.

POZNÁMKA Požadavky v této evropské normě jsou založeny na zkušenostech s používanými druhy kameniva. Má-li se použít kamenivo ze zdrojů, kde není tolik zkušeností, musí se postupovat opatrně, např. u recyklovaného kameniva a kameniva vznikajícího jako vedlejší produkt průmyslové výroby. Takovéto kamenivo, které musí vyhovovat všem požadavkům této evropské normy, může mít jiné charakteristiky, které nejsou uvedeny v Mandátu M 125 (v platném znění), které nejsou požadovány u běžně používaných druhů kameniva, a proto, pokud se požadují, mohou se použít k posouzení jeho vhodnosti předpisy platné v místě použití.

ČSN EN 1367-4 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání – Část 4: Stanovení smršťování

Plný text | Náhled

Tato norma určuje referenční metodu pro posouzení vlivu kameniva na smršťování betonu používanou pro zkoušku typu a v případech sporu. Pro jiné účely, zejména pro řízení výroby se mohou použít jiné metody za předpokladu, že byl stanoven vyhovující vztah s referenční metodou.

Tato norma je založena na zkoušení betonu stálého složení s maximálním zrnem kameniva 20 mm.

POZNÁMKA 1 Pokyny při použití většího maximálního zrna kameniva jsou uvedeny v příloze A. Údaje o shodnosti pro různá maximální zrna kameniva a pro různý obsah vody v betonu nejsou k dispozici.

POZNÁMKA 2 V případech kdy se požaduje stanovit vliv na smršťování betonu pouze u hrubého kameniva, případně jen u drobného kameniva (písku), pak se musí použit druhá frakce kameniva (drobné nebo hrubé kamenivo) se známým nízkým vlivem na smršťování.

POZNÁMKA 3 Kameniva s větší nasákavosti a/nebo pórovité může v betonu se stanoveným množstvím vody vyústit v nedostatečné zpracovatelnosti, která neumožňuje dokonalé zhutnění zkušebních těles. To se může obvykle objevit u kameniva, které má hodnotu nasákavosti větší než 3,5 % nebo měrnou hmotnost vysušeného kameniva menší než 2,45 Mg/m3 (například u recyklovaného kameniva). V těchto případech jiná metoda (bez údajů o shodnosti) se může použít s následujícími změnami betonové směsi:

  • použití kameniva, které je nasáklé vodou a s osušeným povrchem;
  • použití přísady redukující vodu.

Poznámka o detailech jakékoliv úpravy složení směsi musí být uvedena v protokolu o zkoušce.

ČSN EN 13877-1 – Cementobetonové kryty – Část 1: Materiály

Plný text | Náhled

Tato evropská norma specifikuje požadavky pro:

  • složky betonu aostatnímateriály pro cementobetonovékryty;
  • vlastnosti čerstvého aztvrdlého betonu.

Tato evropská norma platí pro cementobetonové kryty betonované na místě. Tato evropská norma se netýká válcovaných betonů.

Tato evropská norma je určena pro cementobetonové kryty silnic, dálnic a letišť, chodníků, cyklistických stezek, skladovacích ploch, všeobecněvšech cementobetonových krytůzatěžovaných dopravou.

ČSN EN 13986 +A1 Desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví – Charakteristiky, hodnocení shody a označení

Plný text | Náhled

Tato norma definuje desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví a stanovuje příslušné charakteristiky a odpovídající zkušební metody pro stanovení těchto charakteristik pro surové, opláštěné, dýhované nebo lakované desky na bázi dřeva:

  • pro vnitřní použití na nosné stavební prvky v suchém prostředí;
  • pro vnitřní (nebo kryté venkovní) použití na nosné stavební prvky ve vlhkém prostředí;
  • pro venkovní použití na nosné stavební prvky;
  • pro vnitřní použití na nenosné stavební prvky v suchém prostředí;
  • pro vnitřní (nebo kryté venkovní) použití na nenosné stavební prvky ve vlhkém prostředí;
  • pro venkovní použití na nenosné stavební prvky;
  • pro použití na nosné podlahy na polštářích v suchém, vlhkém nebo venkovním prostředí;
  • pro použití na nosné střešní bednění na krokvích v suchém, vlhkém nebo venkovním prostředí;
  • pro použití na nosné stěnové bednění na rámové konstrukci v suchém, vlhkém nebo venkovním prostředí.

Stanovuje hodnocení shody a požadavky na označování těchto výrobků.

Tato norma platí pro desky na bázi dřeva pro použití ve stavebnictví ve formě desek z rostlého dřeva, vrstveného dřeva (LVL), překližovaných desek, desek z orientovaných plochých třísek (OSB), třískových desek pojených syntetickými pojivy a cementem, vláknitých desek vyrobených mokrým procesem (tvrdé, polotvrdé, izolační) a suchým procesem (MDF). Mohou obsahovat chemické přísady pro zlepšení požární odolnosti a odolnosti proti biologickým škůdcům, např. houbám a hmyzu.

Tato norma není určena pro použití na desky na bázi dřeva pro použití mimo stavebnictví.

ČSN EN 14487-1 Stříkaný beton – Část 1: Definice, specifikace a shoda

Plný text | Náhled

Tato evropská norma platí pro stříkaný beton používaný pro opravu a modernizaci konstrukcí, pro nové konstrukce a zpevňování terénu.

Tato evropská norma obsahuje:

  • klasifikaci, týkající se konzistence mokré směsi;
  • stupně vlivu prostředí; mladý beton, ztvrdlý beton a beton vyztužený vlákny;
  • požadavky na výchozí materiály, na složení směsi a na základní směs, na čerstvý a ztvrdlý beton a všechny druhy stříkaného betonu vyztuženého vlákny;
  • specifikace pro typové směsi a směsi předepsaného složení

Tato evropská norma platí pro stříkaný beton používající mokrou směs, stejně jako pro stříkaný beton ze suché směsi.

Podklady, na které může být stříkaný beton aplikován, zahrnují:

  • terén (hornina a zemina);
  • stříkaný beton;
  • různé druhy bednění;
  • stavební prvky tvořené betonem, zdivem a ocelí;
  • drenážní materiály;
  • izolační materiály.

Doplňující nebo odlišné požadavky mohou být nutné pro aplikace, které nejsou uvedeny v tomto dokumentu, například ohnivzdorné stavební hmoty.

ČSN EN 14618 Umělý kámen – Terminologie a klasifikace

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje terminologii a klasifikaci výrobků z umělého kamene. Výrobky z umělého kamene jsou průmyslové výrobky vyrobené hlavně z cementu, pryskyřice nebo jejich směsi, kamene a dalších přísad. Jsou vyráběny průmyslově v geometrických tvarech na stabilních zařízeních pomocí lisování. Na trh jsou uváděny v podobě hrubých bloků, hrubých desek, desek, dlaždic, rozměrných kamenných výrobků a jiných na rozměr řezaných výrobků.

ČSN EN 14899 ze dne 1. července 2006 Charakterizace odpadů

Plný text | Náhled

Tato evropská norma stanoví postupné kroky pro přípravu a použití plánu vzorkování. Plán vzorkování popisuje metodu odběru laboratorního vzorku nutného pro splnění cílů programu vzorkování. Principy nebo základní pravidla navržené v této evropské normě poskytují rámec, který může být použit manažerem projektu pro: – tvorbu normalizovaných plánů vzorkování pro používání v běžných nebo rutinně řešených situacích (zpracování dceřiných nebo odvozených norem podle přesně definovaných scénářů evropské a národní legislativy); – zahrnutí specifických požadavků vzorkování podle evropské a národní legislativy; – návrh a tvorbu plánu vzorkování pro použití případ od případu. Tato evropská norma byla vyvinuta pro charakterizaci odpadů.

ČSN EN 14991 Betonové prefabrikáty - Základové prvky

Plný text |Náhled

Tato evropská norma se zabývá požadavky a základními funkčními kritérii a tam, kde to připadá v úvahu, určuje minimální hodnoty pro prefabrikované základové prvky (sloupy se zabudovanými základovými prvky, patky s prohlubněmi, kalichy) vyrobené z obyčejného železobetonu, které se používají pro nosné části budov navržené podle EN 1992-1-1.

Tato evropská norma uvádí terminologii, požadované technické vlastnosti, tolerance, odpovídající fyzikální vlastnosti a zvláštní hlediska dopravy a montáže.

Tato evropská norma nezahrnuje únosnost, která je určena na základě zkoušek.

ČSN EN 15342 Plasty – Recyklované plasty – Charakterizace polystyrenových (PS) recyklátů

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje metodu specifikování charakteristik dodávaných polystyrenových (PS) recyklátů.

Udává nejdůležitější charakteristiky a přidružené metody zkoušení pro posouzení jednotlivé dávky PS recyklátů určených pro použití v polotovarech a hotových výrobcích.

Je určena k tomu, aby napomáhala zainteresovaným stranám dohodnout se na specifikacích na recyklovaný PS pro zvláštní a všeobecné použití.

Tato norma nezahrnuje charakterizaci plastových odpadů. Viz EN 15347.

Tato norma je použitelná, aniž jsou dotčeny jakékoliv právní předpisy.

ČSN EN 15343 Plasty - Recyklované plasty – Sledovatelnost a posuzování shody při recyklaci plastů a stanovení obsahu recyklovaného materiálu

Plný text | Náhled

Tato evropská norma specifikuje postupy nezbytné pro sledovatelnost recyklovaných plastů. Poskytuje základnu pro postup výpočtu obsahu recyklovaného materiálu ve výrobku.

Tato norma je použitelná, aniž jsou dotčeny jakékoliv právní předpisy.

POZNÁMKA Postupy jsou potřebné ke stanovení nebo popsání sledovatelnosti, sledovatelnost může být použita jako základna pro výpočet obsahu recyklovaného materiálu.

Recyklace plastových odpadů je jedním druhem procesu regenerace materiálu, kterým se šetří zdroje (prvotní suroviny, voda a energie) a současně se minimalizují škodlivé emise do ovzduší, vody a půdy a rovněž dopady na lidské zdraví. Environmentální dopady recyklace se musí posuzovat během celého životního cyklu systému recyklace (od místa vzniku odpadu po likvidaci konečných reziduí). Aby se zajistilo, že recyklace představuje nejlepší environmentální možnost nakládání s dostupnými odpady, měly by být pokud možno splněny některé nezbytné předpoklady:

uvažované recyklační schéma by mělo způsobovat menší environmentální dopady než alternativní možnosti regenerace;

mělo by být definováno existující nebo potenciální odbytiště, které bude zajišťovat udržitelný provoz průmyslové recyklace;

musí být správně navržena schémata sběru a třídění, aby dodávání souborů recyklovatelného plastového odpadu bylo přiměřeně dobře sladěno s dostupnými recyklačními technologiemi a (měnícími se) potřebami identifikovaných odbytišť, přednostně s minimálními společenskými náklady.

Tato norma byla vypracovaná podle směrnic o environmentálních dopadech, které vypracoval CEN a podle CEN/TR 15353 Plasty – Recyklované plasty – Pokyny pro tvorbu norem na recyklované plasty.

POZNÁMKA CEN/TR 15353 bere do úvahy všeobecné environmentální dopady, které jsou charakteristické pro proces recyklace.

Právní předpisy, mezinárodní normy nebo koneční uživatelé mohou vyžadovat vysledovatelnost (zjistitelnost) složek tvořících výrobek, aby byla umožněna lepší kontrola (řízení) výrobku nebo zjištění a odstranění nežádoucího materiálu a/nebo vadných výrobků z trhu. Účelem této normy je popsat postupy nezbytné pro mechanickou recyklaci, které jsou nutné pro výrobky, které mají být vyrobeny zcela nebo částečně z recyklovaných plastů a vyžadují doklad o sledovatelnosti. To umožní výrobcům používat recyklované materiály s důvěrou a poskytovat konečným uživatelům podklady pro jejich akceptování.

Často je však nemožné vysledovat každý jednotlivý výrobek do etapy konečného užití a kontrolovat použití výrobku během jeho životnosti.

Následkem toho jsou výrobky po určitý časový úsek mimo průmyslovou kontrolu. Je možné, že během této doby dojde ke kontaminaci jinými materiály, která může mít vliv na vhodnost výrobku pro recyklaci pro zamýšlená použití. V tomto případě mají subjekty recyklující plastový odpad dvě možnosti. Buď vstupní kontrola nebo třídicí zařízení zaručuje, že se nečistota nedostane do recyklačního procesu nebo se musí použít kvalifikovaný (přesně stanovený) postup, ve kterém znečištění a/nebo příměsi jsou odstraněny do takové míry, že nemají vliv na zamýšlené použití recyklovaného materiálu.

Kromě toho se během zpracování a používání původního výrobku mohou projevit chemické změny nebo změny struktury. V tomto případě subjekty recyklující plastový odpad je mohou recyklovat na nové materiály se zhoršenými vlastnostmi nebo mohou zkusit napravit poškození materiálu nebo mohou vylepšit vlastnosti materiálu přídavkem prvotních složek nebo přísad.

Recyklační proces by měl být navržen tak, aby znečistění nebo poškození materiálu, které by mohlo mít vliv na zamýšlené použití, bylo odstraněno nebo opraveno do té míry, že nebude mít negativní vliv na vhodnost recyklovaného materiálu pro zamýšlené použití. Pokud takové znečištění nebo poškození materiálu nemůže být během recyklace odstraněno nebo opraveno, nákup a/nebo kontrola vstupních materiálů by měla zaručovat, že kontaminovaný nebo poškozený materiál nevstoupí do procesu v množství, které by ovlivnilo vlastnosti recyklátu.

Kontroly vstupního materiálu, recyklačního procesu a vyrobeného materiálu jsou základními nástroji, které určují kvalitu recyklovaných výrobků.

Jestliže je známý původ všech složek výrobku, původních i recyklovaných, je možné vypočítat obsah recyklovaného materiálu, tato hodnota může být vyžadována zákazníky nebo dozorovými orgány.

ČSN EN 15346 Plasty – Recyklované plasty – Charakterizace polyvinylchloridových (PVC) recyklátů

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje metodu specifikování charakteristik dodávaných polyvinylchloridových (PVC) recyklátů.

Udává nejdůležitější charakteristiky a přidružené metody zkoušení pro posouzení PVC recyklátů určených pro použití v polotovarech a hotových výrobcích.

Je určena k tomu, aby napomáhala zainteresovaným stranám dohodnout se na specifikacích na recyklovaný PVC pro zvláštní a obecné použití.

Tato evropská norma nezahrnuje charakterizaci plastových odpadů. Viz EN 15347.

Tato evropská norma je použitelná, aniž jsou dotčeny jakékoliv právní předpisy.

ČSN EN 15347 Plasty - Recyklované plasty – Charakterizace plastových odpadů

Plný text | Náhled

Tato evropská norma poskytuje schéma pro charakterizaci plastových odpadů, ve kterém jsou uvedeny ty vlastnosti, u kterých musí dodavatel odpadů vypracovat informace dostupné odběrateli a metody zkoušení, kde je to potřebné. Ve schématu jsou informace rozděleny na „Požadované údaje“, které jsou povinné a doplňkové „Volitelné údaje“, ze kterých si může dodavatel vybrat, pokud chce poskytnout další hodnoty odpadů.

Tato norma je použitelná, aniž jsou dotčeny jakékoliv právní předpisy.

ČSN EN 15643-1

Plný text | Náhled

Tato evropská norma je součástí souboru norem vypracovaného komisí CEN/TC 350, který poskytuje systém pro posuzování udržitelnosti budov založený na přístupu uvažujícím životní cyklus. Posuzování udržitelnosti kvantifikuje dopady a aspekty environmentálních, sociálních a ekonomických vlastností budov pomocí kvantitativních a kvalitativních indikátorů, které jsou měřeny bez hodnotových úsudků. Cílem tohoto souboru evropských norem je umožnit srovnatelnost výsledků posuzování. Tento soubor evropských norem nestanovuje kriteriální meze ani úrovně vlastností budov.

ČSN EN 15804+A1

Plný text | Náhled

Tato evropská norma poskytuje základní pravidla produktové kategorie pro všechny stavební výrobky a služby. Poskytuje strukturu, která zajistí, že budou všechna environmentální prohlášení o produktu (EPD) pro stavební výrobky, stavební služby a stavební procesy získávána, ověřována a prezentována harmonizovaným způsobem.

ČSN EN 1744-1 + A1 Zkoušení chemických vlastností kameniva – Část 1: Chemický rozbor

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje postupy pro chemické rozbory kameniva. Stanovuje referenční postupy a v některých případech alternativní metody, které se mohou používat, pokud dávají ekvivalentní výsledky.

Pokud není uvedeno jinak, zkušební metody specifikované touto normou se smí použít pro řízení výroby, pro auditní zkoušky a zkoušky typu.

Tato evropská norma popisuje referenční metody užívané pro zkoušku typu a v případě sporu (a alternativní metody) pro chemickou analýzu kameniva. Pro účely zkoušky typu a v případech sporu by měla být použita pouze referenční metoda. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě.

ČSN EN 1744-5 Zkoušení chemických vlastností kameniva – Část 5: Stanovení chloridových solí rozpustných v kyselině

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje stanovení chloridových solí rozpustných v kyselině, které mohou být přítomny v kamenivu. Tato zkouška je vhodná pro kameniva, kde u obsahu chloridů nevyplývá, že kamenivo bylo v kontaktu nebo smáčené slanou vodou. Příklady takových kameniv jsou: recyklovaná kameniva obsahující hydratovaný cement, kde mohou být chloridy vázané jako chlorid hlinitanu vápenatého; a některá kameniva z pouštních oblastí kde chloridy jsou absorbované v zrnech kameniva.

ČSN EN 1744-6 Zkoušení chemických vlastností kameniva – Část 6: Stanovení vlivu výluhu z recyklovaného kameniva na počátek tuhnutí cementu

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje postup pro stanovení vlivu vodou rozpustných složek z recyklovaného kameniva na počátek tuhnutí cementu.

POZNÁMKA Postup je uveden v EN 1744-1:1998, článek 15.3 pro použití s přírodním kamenivem; tento postup je vhodný pro kvantifikaci organického znečištění. Není vhodný pro recyklované kamenivo, neboť toto může také obsahovat anorganické znečištění.

ČSN EN 206 + A1 Beton – Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

Plný text | Náhled

Tato evropská norma platí pro betony pro konstrukce betonované na staveništi, montované konstrukce a pro prefabrikovanékonstrukčnídílce pozemních a inženýrských staveb.

Beton podle této evropské normy může být:

  • obyčejný beton, těžký beton alehkýbeton;
  • vyráběný na staveništi, transportbeton nebo beton vyráběný ve výrobně pro prefabrikované betonové výrobky;
  • zhutňovaný nebo samozhutnitelný, neobsahující vzduchové póry jiné než záměrně vytvořené.

Tato norma specifikuje požadavky pro:

  • složky betonu;
  • vlastnosti čerstvého aztvrdlého betonu a jejich ověřování;
  • mezní hodnoty složení betonu;
  • specifikaci betonu;
  • dodávání čerstvého betonu;
  • postupy řízení výroby;
  • kritéria shody ahodnocení

 

ČSN EN 520+A1 Sádrokartonové desky – Definice, požadavky a zkušební metody

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje vlastnosti a požadavky na sádrokartonové desky, které jsou použity při stavebních konstrukcích, včetně sádrokartonových desek určených k použití následných výrobních postupů sloužících k jejich úpravě. Zahrnuty jsou též desky navržené k použití při jiných plošných dekoracích nebo pro nanesení sádrových omítek.

Tato norma popisuje následující vlastnosti výrobku: reakce na oheň, propustnost vodní páry, pevnost v tahu za ohybu, odolnost proti rázu a tepelná odolnost.

Následující vlastnosti jsou vlastnosti celého sestaveného systému zahrnujícího sádrokartonové desky: pevnost ve smyku, odolnost proti ohni, odolnost proti rázu vzduchová neprůzvučnost a zvuková pohltivost. Tyto vlastnosti se stanoví příslušnými evropskými zkušebními metodami. Je-li požadováno, zkoušky mohou být provedeny na sestaveném systému za podmínek, které odpovídají určenému použití.

Tato evropská norma zahrnuje také další technické vlastnosti, které jsou důležité pro použití a uplatnění výrobku ve stavebním průmyslu a příslušné zkušební metody.

To zajišťuje hodnocení shody výrobku s touto evropskou normou.

Tato evropská norma se netýká upravených výrobků ze sádrokartonových desek (např. kompozitní izolační panely, desky s tenkou laminátovou vrstvou, atd.).