Přehled dotčené legislativy, norem a zkušebních postupů
Tématu recyklace ve stavebnictví se týká řada norem, legislativy a zkušebních postupů, které jsou detailně rozebrány v příslušných sekcích katalogu. Zde nabízíme přehled všech zmíněných pramenů.
Tato evropská norma stanovuje charakteristiky a funkční požadavky na betonové tvárnice s hutným nebo pórovitým kamenivem nebo se směsí obou těchto kameniv, určené pro použití ve zdivu omítaném, lícovém nebo neomítaném v nosných nebo nenosných zděných konstrukcích budov a v inženýrských stavbách. Tvárnice jsou vhodné pro všechny druhy stěn včetně jednovrstvých stěn, vnějších vrstev zdiva komínů, dutinových stěn, příček, opěrných zdí a podzemních stěn. Tvárnice mohou plnit funkci ochrany proti ohni, funkci tepelné izolace, zvukové izolace a pohlcování zvuku (zvukové absorpce).
Tato evropská norma zahrnuje také betonové tvárnice, které mají celkový tvar nepravoúhlého rovnoběžnostěnu, tvárnice zvláštních tvarů a doplňkové tvárnice.
Tato norma definuje funkční vlastnosti, které souvisí např. s pevností, objemovou hmotností a rozměrovou přesností a obsahuje ustanovení pro prokazování a ověřování stálosti vlastností (AVCP) výrobků s touto evropskou normou. Evropská norma obsahuje též požadavek na značení výrobků.
Tato evropská norma nestanovuje standardní rozměry betonových tvárnic ani normové výrobní rozměry a úhly zešikmení betonových tvárnic zvláštních tvarů. Norma neplatí pro panely na výšku podlaží, pro komínové vložky ani pro tvárnice, které jsou součástí hydroizolačních vrstev. Norma neplatí pro tvárnice se zabudovanými tepelně izolačními materiály, které jsou přitmeleny na vnější plochy tvárnice a mohou přijít do styku s ohněm.
Tato evropská norma stanovuje charakteristiky a funkční požadavky na zdicí prvky z umělého kamene, určené zejména pro zhotovování lícového nebo nechráněného zdiva nosných a nenosných konstrukcí pozemních a inženýrských staveb. Prvky jsou vhodné pro všechny druhy řádkového a nepravidelného zdiva, včetně jednovrstvých stěn, dutinových stěn, příček, opěrných zdí a vnějších vrstev zdiva komínů. Zdicí prvky tak mohou plnit funkci ochrany proti ohni, funkci tepelné izolace, zvukové izolace a pohlcování zvuku (zvukové absorpce).
Tato norma platí pro betonové zdicí prvky zhotovované k napodobení přírodního kamene, za použití postupů odlévání nebo lisování, s dekorativním povrchem, vytvořeným odléváním, štípáním, vymýváním, tryskáním nebo opracováním a s případným vytvářením povrchového zdobení, nebo bez něj. Tato norma platí jak pro homogenní zdicí prvky, tak i vrstvené prvky (skládající se z různých betonových směsí lícové a zadní vrstvy), avšak neplatí pro prvky s přitmelenou (nalepenou) dekorativní lícovou vrstvou. Tato norma neplatí pro zdicí prvky odpovídající požadavkům EN 771-3.
Norma definuje funkční vlastnosti, které souvisí např. s pevností, objemovou hmotností, rozměrovou přesností a vzhledem, a obsahuje ustanovení pro posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP)“ výrobků podle této evropské normy. Norma obsahuje též požadavky na označení výrobků, pro něž tato evropská norma platí.
Tato evropská norma neplatí pro panely na výšku podlaží, zdicí prvky používané pro vyzdívky komínů ani pro prvky zhotovené s přilepeným dekorativním lícem. Neplatí pro výrobky určené jako součásti hydroizolačních vrstev. Norma také nestanovuje normové rozměry pro zdicí prvky z umělého kamene ani výrobní rozměry a úhly zešikmení prvků zvláštních tvarů. Norma neplatí pro prvky se zabudovanými tepelněizolačními materiály přitmelenými k lícním plochám prvku, které mohou přijít do styku s ohněm.
Tato evropská norma popisuje jednoduchou metodu pro zkoušení hrubého recyklovaného kameniva z důvodu identifikace a odhadu vzájemného podílu složek materiálu. Tato referenční zkušební metoda by měla být používaná při počátečních zkouškách typu a v případě sporu. V jiných případech, především při kontrole řízení výroby, mohou být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě.
Tato evropská norma popisuje referenční metodu pro stanovení indexu plochosti kameniva, používanou při počátečních zkouškách typu a v případech sporu. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě. Tato norma platí pro přírodní, umělé nebo recyklované kamenivo.
Tuto evropskou normu lze použít pro průmyslově vyráběné malty pro vnitřní a vnější omítky s anorganickými pojivy pro vnitřní a vnější omítání stěn, stropů, pilířů a příček. Norma obsahuje definice a kvalitativní požadavky na konečné výrobky.
Tato evropská norma stanovuje posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP) výrobku, který je v souladu s touto evropskou normou. Je začleněn požadavek značení výrobku podle této evropské normy.
Netýká se malt, u nichž je hlavním aktivním pojivem pojivo ze síranu vápenatého.
Pojivo ze síranu vápenatého může být použito jako doplňkové pojivo společně se vzdušným vápnem. Pokud je vzdušné vápno základním aktivním pojivem, pak se malty pro vnitřní / vnější omítky týká tato norma. Pokud je základním aktivním pojivem pojivo ze síranu vápenatého, pak se na maltu vztahuje EN 13279.
Speciální malty odolné na požár a zvukověizolační malty, malty pro opravy konstrukcí, úpravu povrchu staveb, jako jsou materiály pro vyrovnávání, natírání, ochranné vrstvy, organické omítky nanášené v tenkých vrstvách a prefabrikované stavební díly (např. sádrokartonové desky), nejsou předmětem této normy.
Tato norma se týká malt pro vnitřní / vnější omítky uvedených v kapitole 3 s výjimkou staveništních malt pro vnitřní /
vnější omítky. Nicméně však může být tato norma nebo její část použita pro staveništní malty spolu s prováděcími pokyny a národními specifikacemi.
NP1) NÁRODNÍ POZNÁMKA Suchéprůmyslověvyráběnémalty pro vnitřní a vnější omítky musí být při skladování chráněny před působením vody a vysoké relativní vlhkosti vzduchu (nejvýše 75 %).
Dobu skladování balených průmyslově vyráběných malt pro vnitřní a vnější omítky v sypkém stavu za těchto podmínek stanoví výrobce v průvodní dokumentaci.
Pastovité průmyslově vyráběné malty pro vnitřní a vnější omítky plněné do uzavřených nádob se musí chránit před mrazem a skladovat při teplotě od 5 °C do 30 °C.
Dobu skladování balených pastovitých průmyslově vyráběných malt pro vnitřní a vnější omítky za těchto podmínek stanoví výrobce v průvodní dokumentaci.
Tato evropská norma určuje požadavky na průmyslově vyráběné malty pro zdění (pro ukládání, spojování a spárování), pro používání ve zděných stěnách, pilířích a příčkách (např. lícové a omítané zdivo, zatížené a nezatížené zděné konstrukce pro stavby a stavebnictví).
Tato norma určuje pro čerstvé malty kvalitativní požadavky pro dobu zpracovatelnosti, obsah chloridů, obsah vzduchu, objemovou hmotnost a čas pro úpravu (jen na malty pro tenké spáry). Pro zatvrdlé malty určuje, např. kvalitativní požadavky na pevnost v tlaku, soudržnost a objemovou hmotnost, které se prokazují příslušnými zkušebními metodami uvedenými v samostatných evropských normách.
Tato evropská norma stanovuje posuzování a ověřování stálosti vlastností (AVCP) výrobku, který je v souladu s touto evropskou normou. Je začleněn požadavek značení výrobku podle této evropské normy.
Tato norma se týká malt pro zdění uvedených v kapitole 3 s výjimkou staveništních malt. Nicméně může být tato norma, nebo její část, použita pro staveništní malty spolu s prováděcími pokyny a národními specifikacemi.
NP1) NÁRODNÍ POZNÁMKA Suchéprůmyslověvyráběné malty pro zdění musí být při skladování chráněny před působením vody a vysoké relativní vlhkosti vzduchu (nejvýše 75 %).
Dobu skladování balených průmyslově vyráběných malt pro zdění v sypkém stavu za těchto podmínek stanoví výrobce v průvodní dokumentaci.
Pastovité průmyslově vyráběné malty pro zdění plněné do uzavřených nádob se musí chránit před mrazem a skladovat při teplotě od 5 °C do 30 °C.
Dobu skladování balených pastovitých průmyslově vyráběných malt pro zdění za těchto podmínek stanoví výrobce v průvodní dokumentaci.
Tato mezinárodní norma specifikuje požadavky na vlastní environmentálních tvrzení, včetně vyjádření, značek a grafických značek, týkající se produktů. Popisuje vybrané termíny běžně používané v environmentálních tvrzeních a vymezuje jejich použití. Tato mezinárodní norma také popisuje obecnou metodiku hodnocení a ověřování určenou pro vlastní environmentálních tvrzení a specifické metody hodnocení a ověřování určené pro vybraná tvrzení uvedená v této mezinárodní normě.
Tento dokument specifikuje obecné požadavky na kompetenci, nestrannost a konzistentní činnost laboratoří. Dokument je použitelný pro všechny organizace provádějící laboratorní činnosti bez ohledu na počet pracovníků. Zákazníci laboratoře, regulační orgány, organizace a programy, které používají vzájemné odborné posouzení, akreditační orgány a další, mohou používat tento dokument k potvrzení nebo uznání kompetence laboratoří.
Tento dokument (ISO 15686-1) vypracovala technická komise ISO/TC 59 Výstavba budov a inženýrských staveb, subkomise SC 17 Udržitelnost ve výstavbě budov a inženýrských staveb. Soubor norem ISO 15686 je vhodný pro plánování životnosti nových i existujících budov. V případě existujících budov se odhadování životnosti uplatní především při odhadu zbývající životnosti komponent, které se již užívají, a při výběru a specifikaci komponent pro opravy a nové činnosti. Tato mezinárodní norma identifikuje a stanovuje obecné principy a systematický rámec pro plánování životnosti nově navrhované budovy nebo jiné stavby v průběhu jejich životního cyklu (nebo zbývající životnosti existujících budov nebo jiných staveb). Životní cyklus zahrnuje zahájení projektu, vymezení projektu, projekt, výstavbu, uvedení do provozu, provoz, údržbu, rekonstrukci, výměnu, dekonstrukci a konečné odstranění, recyklaci nebo opětovné použití dané stavby (nebo jejích částí), včetně jejích komponent, systémů a technických zařízení budov. Tato část ISO 15686 je použitelná pro plánování životnosti jednotlivých budov. Plánování životnosti je proces, který se snaží zajistit, aby se životnost budovy nebo jiné stavby rovnala nebo překračovala její návrhovou životnost. Pokud je to nutné, může plánování životnosti zohlednit náklady životního cyklu budovy i její environmentální dopady. Plánování životnosti poskytuje prostředek pro porovnávání různých variant návrhu budovy. Během projektové fáze budovy je možné vzít v úvahu různé koncepce návrhu, které se využijí při posouzení dopadů změn návrhu na návrhovou životnost, aby se zajistilo, že návrh splňuje funkční požadavky. Tato část ISO 15686 je určena především následujícím skupinám uživatelů: vlastníci a uživatelé budov; týmy projektantů, stavebníků a facility manažerů; výrobci, kteří poskytují data o dlouhodobých vlastnostech stavebních výrobků; správci budov; odhadci budov; pojišťovací agenti budov; techničtí auditoři budov; zpracovatelé norem pro stavební výrobky; klienti a investoři budov. Vyžadováním odhadu nebo predikce toho, jak dlouho vydrží každá součást budovy, pomáhá plánování životnosti při rozhodování ohledně specifikací a upřesňování návrhu. Při provedení odhadu nebo predikce životnosti budovy a jejích části se také může zvýšit spolehlivost a flexibilita využití budovy a může se snížit pravděpodobnost jejího předčasného zastarání.
Tato předběžná technická norma platí pro vláknobetony určené pro konstrukce betonované na staveništi nebo ve výrobně betonových výrobků.
Vláknobeton může být vyráběn na staveništi, vyráběn v betonárně a dodáván jako transportbeton, nebo vyráběn ve výrobně betonových výrobků, a to výhradně a na strojním zařízení určeném pro výrobu betonu.
Tato technická norma platí pro hutný vláknobeton, který po zhutnění neobsahuje znatelné množství vzduchových pórů, kromě provzdušnění.
Tato norma platí pro obyčejný vláknobeton a pro samozhutnitelný vláknobeton.
Tato norma předepisuje požadavky pro:
- složky vláknobetonu
- vlastnosti čerstvého a ztvrdlého vláknobetonu a jejich ověřování;
- mezní hodnoty složení vláknobetonu;
- specifikaci vláknobetonu;
- dodávání čerstvého vláknobetonu;
- postupy řízení výroby;
- kritéria shody a hodnocení shody.
Tato norma neřeší zdravotní a bezpečnostní požadavky pro ochranu pracujících během výroby a dopravy vláknobetonu.
Dětská hřiště a sportovní zařízení vytvářejí prostor pro vhodné využíváni volného času dětí a mládeže. Pohybové aktivity a sport ale mohou být zdrojem řady zdravotních rizik. Metodické doporučení stanoví postupy směřující k zajištění prevence úrazů a k dodržení bezpečnostních požadavků na materiály, které se k výstavbě a vybavení uvedených zařízení používají.
Stažení |
Metodický návod naplňuje usnesení vlády ČR č. 1080 ze dne 22. 12. 2014, k provedení nařízení vlády č. 352/2014 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky pro období 2015–2024 a je vydáván s cílem:
● omezit množství nebezpečných odpadů vznikajících při zřizování staveb, jejich údržbě,změnách dokončených staveb (stavební úpravy, přístavby a nástavby) a odstraňovánístaveb,
● sjednotit postup přiřazování kategorie odpadu (nebezpečný nebo ostatní odpad) uvznikajících stavebních a demoličních odpadů v souladu s § 6 zákona o odpadech a jehoprováděcími předpisy,
● zabezpečit přednostní využívání stavebních a demoličních odpadů a jednotně vymezitpodmínky pro přejímku odpadů do zařízení k jejich využívání,
● minimalizovat riziko při nakládání se stavebními a demoličními odpady.
Jednou ze základních povinností stanovených osobám odpovídajícím za přípravu a provádění
staveb podle stavebního zákona je ochrana životního prostředí a zdraví lidí, která je mimo jiné vázána na předcházení vzniku a řádné nakládání s odpady vznikajícími při stavebních činnostech souvisejících s uskutečňováním nových staveb a zejména se změnami dokončených staveb a odstraňováním staveb.
Odpady, vznikající při uskutečňování, údržbě, rekonstrukcích a odstraňování staveb, nazývané v souladu s názvem podskupiny odpadů v Katalogu odpadů jako „stavební a demoliční odpady“, mohou být při vhodném řízení jejich vzniku a stanoveném nakládání s nimi významným zdrojem úspor primárních surovin. Předmětem tohoto Metodického návodu jsou doporučené postupy, které, pokud budou při přípravě dokumentace staveb a jejich provádění odpovědnými osobami (projektantem, autorizovaným inspektorem, stavebníkem, stavbyvedoucím, stavebním dozorem apod.) dodržovány, směřují k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí.
Stažení |
Metodický návod je vydáván s cílem:
● popsat postup při nakládání se stavebními materiály s obsahem azbestu, který je v souladu s právními předpisy,
● popsat kompetence a povinnosti jednotlivých orgánů státní správy v rámci nakládání se stavebními materiály, které obsahují azbest, a následně se stavebními a demoličními odpady s obsahem azbestu,
● popsat postup, který povede k minimalizaci zdravotních rizik při nakládání se stavebními materiály, které obsahují azbest a následně se stavebními a demoličními odpady s obsahem azbestu.
Předmětem tohoto Metodického návodu jsou doporučené postupy, které, pokud budou při přípravě dokumentace staveb a jejich provádění odpovědnými osobami (projektantem, autorizovaným inspektorem, stavebníkem, stavbyvedoucím a stavebním dozorem) dodržovány, směřují k vysoké úrovni ochrany zdraví lidí při nakládání s odpady s obsahem azbestu a ke snížení rizika znečišťování nebo ohrožení životního prostředí.
Využití návodu je doporučeno zejména pro:
● přípravu dokumentace staveb, pro provádění staveb a zejména pro provádění jejich údržby (oprav), změn dokončených staveb (stavebních úprav, přístaveb a nástaveb) a odstraňování (bourání, demolice) staveb, které obsahují části staveb nebo materiály s obsahem azbestu,
● vydávání stanovisek správních orgánů veřejné správy (zejm. orgánů chránících veřejný zájem ochrany zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí),
● hodnocení, zda stavební a demoliční odpady obsahují azbest, pověřenými osobami (včetně vzorkování odpadů k tomuto účelu),
● další činnosti spojené se vznikem stavebních a demoličních odpadů s obsahem azbestu a nakládáním s nimi.
Předmět úpravy
Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to:
a) obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“);
b) technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).
Plné znění
Toto nařízení stanoví podmínky pro uvádění a dodávání stavebních výrobků na trh stanovením harmonizovaných pravidel pro vyjádření vlastností stavebních výrobků ve vztahu k jejich základním charakteristikám a pro používání označení CE u těchto výrobků.
Nařízení o stavebních výrobcích (305/2011/EU) stanovuje harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a poskytuje nástroje pro posuzování vlastností stavebních výrobků. Pokud pro stavební výrobek existuje harmonizovaná norma, výrobce vydá prohlášení o vlastnostech (PoV) a pro zajištění transparentnosti výrobek následně opatří označením CE.
Pokud se na stavební výrobek harmonizované evropské normy nevztahují, výrobce může požádat o vydání evropského technického posouzení (ETA European Technical Assessment), ve kterém jsou uvedeny informace o základních vlastnostech výrobku, následně výrobek opatří označením CE. ETA jako dobrovolný nástroj umožňuje výrobci uvést na trh EU recyklované nebo opětovně použité stavební výrobky.
V případě, že pro stavební výrobek neexistuje harmonizovaná technická specifikace (harmonizovaná evropská norma nebo evropský dokument pro posuzování), výrobce může požádat o posouzení shody v národním systému posuzování podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Posuzuje se shoda stavebních výrobků s požadavky určených norem a stavebních technických osvědčení.
Plné znění 7. základního požadavku
7. základní požadavek na stavby je nově uveden až v CPR a jeho definice je následující:
Stavba musí být navržena, provedena a zbourána takovým způsobem, aby bylo zajištěno udržitelné využití přírodních zdrojů a zejména:
a) opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, použitých materiálů a částí po zbourání;
b) životnost staveb;
c) použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí při stavbě.
Hlediska udržitelného rozvoje je třeba sledovat u výrobků od jejich návrhu pro materiály, výrobu, zabudování až po jejich likvidaci a u budov od zadání zakázky po návrh, provedení, užívání až po jejich demolici. Významné jsou přitom otázky ochrany životního prostředí a úspory energií.
Stavební výrobky zabudované do stavby musí respektovat požadavek vysoké funkční kvality v rámci dlouhodobé životnosti objektu. Při návrhu konstrukce a jeho optimalizaci je proto třeba posuzovat chování konstrukce v rámci celého životního cyklu a uvažovat předpokládané cykly údržby, oprav a výměn jednotlivých konstrukčních částí. K tomu je třeba sladit životnosti jednotlivých konstrukčních prvků a zajistit snadnou výměnu prvků s menší životností. Současný stav rychlého zhoršování životního prostředí vyžaduje výrazné změny technických řešení vedoucí k několikanásobnému snížení environmentálních dopadů.
Jedná se o nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES. Toto nařízení by mělo zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí a volný pohyb látek samotných a obsažených ve směsích a v předmětech a současně zvýšení konkurenceschopnosti a inovace. Toto nařízení by rovněž mělo podpořit rozvoj alternativních metod hodnocení rizik látek. Nařízení REACH stanoví postupy shromažďování a posuzování informací o vlastnostech a nebezpečnosti látek. Společnosti musí své látky registrovat a musí při tom spolupracovat s ostatními společnostmi, které registrují stejnou látku. Jednotlivé registrace jsou podávány agentuře ECHA, která hodnotí jejich soulad, a členské státy EU pak hodnotí vybrané látky, aby vyjasnily původní obavy týkající se lidského zdraví nebo životního prostředí. Příslušné orgány a vědecké výbory agentury ECHA posuzují, zda je možné rizika látek řídit. Orgány mohou nebezpečné látky zakázat, pokud jsou jejich rizika nekontrolovatelná. Rovněž se mohou rozhodnout omezit použití nebo ho učinit předmětem předchozího povolení.
Toto nařízení stanoví podmínky pro použití pryžových granulí jako výplňového materiálu na hřištích s umělým trávníkem. Pro účely charakterizace rizika granulí nebo mulčů se využívá limitních hodnot osmi vybraných polyaromatických uhlovodíků (PAU). Dále nařízení stanovuje, že se nesmějí uvádět na trh a ani používat granule nebo mulče pokud obsahují více než 20 mg/kg (0,002 % hmotnostních) součtu všech uvedených PAU.
Ve směrnici 2008/98/ES je uvedeno, že klasifikace odpadu jako nebezpečného odpadu by měla vycházet mimo jiné z právních předpisů Unie o chemických látkách, zejména pokud jde o klasifikaci nebezpečných směsí, včetně hodnot koncentračních limitů použitých k tomuto účelu. Rozhodnutí Komise 2000/532/ES stanovilo seznam druhů odpadů s cílem podpořit harmonizovanou klasifikaci odpadů a zajistit harmonizované určování nebezpečných vlastností odpadů v rámci Unie.
