Kamenivo do pozemních staveb

ČSN EN 1097-6 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva - Část 6: Stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti

Plný text | Náhled

Tato norma určuje referenční metody pro stanovení objemové hmotnosti zrn a nasákavosti hutného a pórovitého kameniva, používané při zkouškách typu a v případě pochybnosti. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, se smí použít jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě. Pro usnadnění jsou některé z těchto jiných metod také popsány v této evropské normě.

 

ČSN EN 1097-2 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Část 2: Metody pro stanovení odolnosti proti drcení

Plný text | Náhled

„Tato evropská norma popisuje referenční metodu, zkoušku Los Angeles, používanou pro typové zkoušky a v případě pochyb (a alternativní metodu, zkoušku drtitelnosti v rázu) pro stanovení odolnosti proti drcení hrubého kameniva a kameniva pro kolejové lože (příloha A). V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě.

Tato evropská norma platí pro přírodní, umělé a recyklované kamenivo používané ve stavebnictví a stavebním inženýrství.“

ČSN EN 13055 Pórovité kamenivo

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje vlastnosti pórovitého kameniva (LWA), a z něho pocházejících filerů, získaného zpracováním přírodních nebo umělých materiálů a směsí tohoto kameniva pro použití do betonu, malty a injektážní malty, do asfaltových směsí a povrchových úprav a do nestmelených a hydraulicky stmelených směsí.

Tato norma se vztahuje na pórovité kamenivo nerostného původu s objemovou hmotností nepřesahující 2 000 kg/m3(2,000 Mg/m3) nebo sypnou hmotností nepřesahující 1 200 kg/m3(1,200 Mg/m3) a zahrnuje:

  • přírodní pórovité kamenivo;
  • pórovité kamenivo vyrobené z přírodních materiálů;
  • pórovité kamenivo vyrobené z vedlejších produktů průmyslových procesů nebo z recyklovaných materiálů;
  • pórovité kamenivo jako vedlejší produkt průmyslových procesů.

Seznam zdrojů materiálů a specifických materiálů, které jsou v rozsahu předmětu této normy, je uveden v příloze A (normativní).

Recyklované kamenivo ze stavebního a demoličního odpadu a popel ze spaloven komunálního odpadu (MIBA) zahrnuje EN 12620, EN 13043, EN 13139 a EN 13242.

Některé pórovité kamenivo, určené pro specifické použití, je zahrnuto v samostatných evropských výrobkových normách uvedených v příloze B (normativní).

Požadavky uvedené v této evropské normě se nemusí týkat všech typů pórovitého kameniva. Požadavky a tolerance pro specifické použití se mohou upravit podle konečného použití.

ČSN EN 14618 Umělý kámen – Terminologie a klasifikace

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje terminologii a klasifikaci výrobků z umělého kamene. Výrobky z umělého kamene jsou průmyslové výrobky vyrobené hlavně z cementu, pryskyřice nebo jejich směsi, kamene a dalších přísad. Jsou vyráběny průmyslově v geometrických tvarech na stabilních zařízeních pomocí lisování. Na trh jsou uváděny v podobě hrubých bloků, hrubých desek, desek, dlaždic, rozměrných kamenných výrobků a jiných na rozměr řezaných výrobků.

ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva a fileru jako kameniva, získaného úpravou přírodního, umělého nebo recyklovaného materiálu a smícháním těchto kameniv pro použití v maltě, např.:

  • malta pro zdění,
  • podlahová/potěrová malta,
  • malta pro vnitřní omítky,
  • malta pro vnější omítky,
  • zvláštní podkladní materiály,
  • sanační malty,
  • injektážní malty,

pro budovy, pozemní komunikace a inženýrské stavby.

Tato norma se nezabývá filerem, který se používá jako doplňující nebo inertní složka cementu fileru jako kamenivo aktivní příměs, ale jen jako inertní filer jako kamenivo pro maty nebo jako kameniva pro povrchové vrstvy průmyslových podlah.

Je uvedeno k hodnocení shody výrobků s touto evropskou normou.

POZNÁMKA 1 Požadavky v této evropské normě jsou založeny na zkušenostech s používanými druhy kameniva. Pokud se použije kamenivo ze zdrojů, kde není tolik zkušeností, musí se postupovat opatrně, např. u recyklovaného kameniva a kameniva vznikajícího jako vedlejší produkt průmyslové výroby. Takovéto kamenivo, které musí vyhovovat všem požadavkům této evropské normy, může mít jiné charakteristiky, které nejsou uvedeny v Mandátu M 125 (v platném znění), které nejsou požadovány u běžně používaných druhů kameniva, a proto, pokud se požadují mohou se použít k posouzení jeho vhodnosti předpisy platné v místě použití.

POZNÁMKA 2 Vlastnosti pórovitého kameniva jsou specifikovány v prEN 13055-1.

ČSN EN 1097-1 Zkoušení mechanických a fyzikálních vlastností kameniva – Část 1: Stanovení odolnosti proti otěru (mikro-Deval)

Plný text | Náhled

Tato norma popisuje referenční metodu, používanou při zkouškách typu a v případě sporu, pro stanovení odolnosti proti otěru hrubého kameniva (hlavní text) a kameniva pro kolejové lože (příloha A). V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě. Vzorek je normálně zkoušen v mokrém stavu, ale zkouška smí být provedena také v suchém stavu.

Tato norma platí pro přírodní, umělé a recyklované kamenivo používané ve stavebnictví a stavebním inženýrství.

ČSN EN 1367-4 Zkoušení odolnosti kameniva vůči teplotě a zvětrávání – Část 4: Stanovení smršťování

Plný text | Náhled

Tato norma určuje referenční metodu pro posouzení vlivu kameniva na smršťování betonu používanou pro zkoušku typu a v případech sporu. Pro jiné účely, zejména pro řízení výroby se mohou použít jiné metody za předpokladu, že byl stanoven vyhovující vztah s referenční metodou.

Tato norma je založena na zkoušení betonu stálého složení s maximálním zrnem kameniva 20 mm.

POZNÁMKA 1 Pokyny při použití většího maximálního zrna kameniva jsou uvedeny v příloze A. Údaje o shodnosti pro různá maximální zrna kameniva a pro různý obsah vody v betonu nejsou k dispozici.

POZNÁMKA 2 V případech kdy se požaduje stanovit vliv na smršťování betonu pouze u hrubého kameniva, případně jen u drobného kameniva (písku), pak se musí použit druhá frakce kameniva (drobné nebo hrubé kamenivo) se známým nízkým vlivem na smršťování.

POZNÁMKA 3 Kameniva s větší nasákavosti a/nebo pórovité může v betonu se stanoveným množstvím vody vyústit v nedostatečné zpracovatelnosti, která neumožňuje dokonalé zhutnění zkušebních těles. To se může obvykle objevit u kameniva, které má hodnotu nasákavosti větší než 3,5 % nebo měrnou hmotnost vysušeného kameniva menší než 2,45 Mg/m3 (například u recyklovaného kameniva). V těchto případech jiná metoda (bez údajů o shodnosti) se může použít s následujícími změnami betonové směsi:

  • použití kameniva, které je nasáklé vodou a s osušeným povrchem;
  • použití přísady redukující vodu.

Poznámka o detailech jakékoliv úpravy složení směsi musí být uvedena v protokolu o zkoušce.

ČSN EN 1744-6 Zkoušení chemických vlastností kameniva – Část 6: Stanovení vlivu výluhu z recyklovaného kameniva na počátek tuhnutí cementu

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje postup pro stanovení vlivu vodou rozpustných složek z recyklovaného kameniva na počátek tuhnutí cementu.

POZNÁMKA Postup je uveden v EN 1744-1:1998, článek 15.3 pro použití s přírodním kamenivem; tento postup je vhodný pro kvantifikaci organického znečištění. Není vhodný pro recyklované kamenivo, neboť toto může také obsahovat anorganické znečištění.

ČSN EN 1744-5 Zkoušení chemických vlastností kameniva – Část 5: Stanovení chloridových solí rozpustných v kyselině

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje stanovení chloridových solí rozpustných v kyselině, které mohou být přítomny v kamenivu. Tato zkouška je vhodná pro kameniva, kde u obsahu chloridů nevyplývá, že kamenivo bylo v kontaktu nebo smáčené slanou vodou. Příklady takových kameniv jsou: recyklovaná kameniva obsahující hydratovaný cement, kde mohou být chloridy vázané jako chlorid hlinitanu vápenatého; a některá kameniva z pouštních oblastí kde chloridy jsou absorbované v zrnech kameniva.

ČSN EN 1744-1 + A1 Zkoušení chemických vlastností kameniva – Část 1: Chemický rozbor

Plný text | Náhled

Tato evropská norma určuje postupy pro chemické rozbory kameniva. Stanovuje referenční postupy a v některých případech alternativní metody, které se mohou používat, pokud dávají ekvivalentní výsledky.

Pokud není uvedeno jinak, zkušební metody specifikované touto normou se smí použít pro řízení výroby, pro auditní zkoušky a zkoušky typu.

Tato evropská norma popisuje referenční metody užívané pro zkoušku typu a v případě sporu (a alternativní metody) pro chemickou analýzu kameniva. Pro účely zkoušky typu a v případech sporu by měla být použita pouze referenční metoda. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě.

ČSN EN 933-11 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – Část 11: Klasifikace složek hrubého recyklovaného kameniva

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje jednoduchou metodu pro zkoušení hrubého recyklovaného kameniva z důvodu identifikace a odhadu vzájemného podílu složek materiálu. Tato referenční zkušební metoda by měla být používaná při počátečních zkouškách typu a v případě sporu. V jiných případech, především při kontrole řízení výroby, mohou být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě.

ČSN EN 933-3 Zkoušení geometrických vlastností kameniva – Část 3: Stanovení tvaru zrn – Index plochosti

Plný text | Náhled

Tato evropská norma popisuje referenční metodu pro stanovení indexu plochosti kameniva, používanou při počátečních zkouškách typu a v případech sporu. V jiných případech, konkrétně při kontrole řízení výroby, smí být použity jiné metody s podmínkou, že jsou vhodné a podobné stanovené referenční metodě. Tato norma platí pro přírodní, umělé nebo recyklované kamenivo.