Ano, ale záleží na kvalitě recyklovaného kameniva a na míře náhrady. Při využití kvalitního recyklovaného kameniva pocházejícího ze selektivní demolice, které splňuje požadavky na kamenivo do betonu dle ČSN EN 12620 + A1, a náhradě do 30% hrubé frakce, jak umožňuje norma ČSN EN 206 + A2, nedochází k zásadnímu zhoršení vlastností betonu.
Při vyšších náhradách hrubé frakce, je vždy třeba postupovat dle případného systému řízení výroby podle stavebně technického osvědčení, které si výrobci betonu musí opatřit. To samé platí při využití jemné frakce recyklovaného kameniva, tj. do 4 mm či recyklovaného kameniva obsahující i např. cihly, jejichž využití normou umožněno není. V tomto případě je nutné očekávat ovlivnění vlastností a výrobce pak zodpovídá za jeho vlastnosti.
Betonový recyklát je možné použít například pro úpravu terénu či zasypávání, pak se řídí požadavky Vyhlášky č. 273/2021 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady. V tomto případě je třeba v místě stavby vybudovat mobilní recyklační linku, pro úpravu suťového recyklátu. Popřípadě je možné v místě stavby vybudovat mobilní betonárnu a využít recyklované betonové kamenivo pro betonáž například základových konstrukcí. V tomto případě je nutné se řídit požadavky normy ČSN EN 206 + A2, popřípadě systémem řízení výroby podle stavebně technického osvědčení.
V případě zpracování betonového recyklátu na recyklované betonové kamenivo některým z recyklačních center. V tomto případě je třeba, aby bylo kamenivo certifikováno podle ČSN EN 12620 + A1 Kamenivo do betonu či ČSN EN 13242+A1 Kamenivo pro nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace. Pak je možné dle požadavků ČSN EN 206 + A2 použít například jako kamenivo do betonu. Popřípadě se řídit systémem řízení výroby podle stavebně technického osvědčení.
Pro maximální využití materiálů a výrobků v místě demolice je předdemoliční audit, která určuje, jaké materiály, výrobky je možné při dekonstrukci/selektivní demolici získat.
Nejlepší je využít celé konstrukční prvky (například stropní panely, nosníky apod.) popřípadě výrobky (LOP, výplně otvorů apod.), je však třeba ověřit, zda je možné z pohledu legislativy či požadavků projektové dokumentace, proto je vždy dobré možnosti znovuvyužití zapracovat již ve tvorbě projektové dokumentace nové stavby.
Další možností je recyklace v místě. Toto se týká především odpadních betonů a sutí. Tyto materiály je možné použít například pro úpravu terénu či zasypávání, pak se řídí požadavky Vyhlášky č. 273/2021 Sb. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady. V tomto případě je třeba v místě stavby vybudovat mobilní recyklační linku, pro úpravu suťového recyklátu. Popřípadě je možné v místě stavby vybudovat mobilní betonárnu a využít nejlépe betonový recyklát pro betonáž například základových konstrukcí. V tomto případě je nutné se řídit požadavky normy ČSN EN 206 + A2, popřípadě systémem řízení výroby podle stavebně technického osvědčení.
Příkladem využití betonového recyklátu neboli recyklovaného betonového kameniva jsou dopravní liniové stavby, kdy se tento materiál zpracuje přímo v místě demolice a využije se pro stavbu nové konstrukce.
Dekonstrukce či selektivní demolice je postup odstranění stavby, kdy jsou jednotlivé konstrukční prvky či výrobky postupně rozebírány a tříděny do oddělených kontejnerů či big-bagů. Nejprve bývá budova vyklizena od vybavení a zařizovacích předmětů, následně přijdou na řadu výplně otvorů, rozebíratelné příčky, podlahové krytiny, krovy apod. V dalším kroku je pak strojově odstraněn kontaktní zateplovací systém. V případě kompletního odstrojení stavby, kdy zůstanou převážně nosné konstrukce může dojít ke strojové demolici stavby. V případě nosných konstrukcí ze železobetonu je možné v místě pomocí hydraulických demoličních vydrcovacích nůžek odseparovat výztuž z betonu. Tu je pak možné odděleně zpracovat s ostatním kovovým odpadem. Tímto postupem ke následně umožněno maximální využití materiálů, výrobků či celých konstrukčních prvků demontované stavby.
Tradiční demolice zahrnovala pouze vyklizení objektu a následnou strojovou demolici. Toto řešení vede k nemožnosti využití jednotlivých materiálů a výrobku. Tato směs materiálů je pak považována za odpad a končí na skládkách.
Předdemoliční audit by měl předcházet vzniku odpadů. Ke zpracovatelům odpadů by se měl dostat pouze ten materiál, který není možné využít v místě či blízkém okolí demolice. Jako jeden z nejlepších přístupů se jeví, zohlednit výsledky předdemoličního auditu v projektové dokumentaci stavby, která vzniká v místě demolice. Toto řešení vede k úspoře prostředků, které jsou vynaloženy na dopravu a zpracování odpadu a nákladů na pořízení a dopravu primárních surovin a nových výrobků.
Audity před demolicí a před rekonstrukcí poskytují stavebníkům nezávislé poradenství o produktech a materiálech, které lze znovu použít nebo recyklovat. Audit obsahuje souhrn materiálů a odhad jejich množství a návrhem jak s ním dále nakládat. Vzhledem k dopadům spojeným s dopravou, je vždy lepší maximum odpadu zpracovat v místě a využít pro novou stavbu, popřípadě rekonstrukci. Dalším krokem je pak využití v blízkosti místa demolice. Až v posledním kroku by mělo dojít o odvozu ke zpracování odpadu. Předdemoliční audit by měl dále obsahovat jaké legislativní či normové požadavky musí materiály či produkty splnit, aby bylo možné je využít. Předdemoliční audit dále doporučuje postup dekonstrukce stavby, tak aby bylo dosaženo maximální využitelnosti materiálů a výrobků.