Legislativa

Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Níže uvedená témata se snaží usnadnit orientaci v těchto legislativních předpisech a poskytnout základní informace nutné pro správné nakládání s odpady.

Zcela zásadní je vědět, za jakých podmínek se věc stává odpadem. Spolu s odpadem může při výrobních procesech vznikat i vedlejší produkt. Podobně při demontáži budovy nemusí vznikat jen odpad, ale při dodržení vhodných postupů je možné získat výrobky vhodné pro opětovné použití. Dále může při stavbách a demolicích vznikat velké množství výkopové zeminy, proto je dobré vědět, v jakém případě může být znovu využita.

Možností, jak můžeme nakládat s odpady, je více. Vždy bychom měli preferovat takovou možnost, která je z hlediska hierarchie nakládání s odpady nejvhodnější. Zároveň je potřeba mít na paměti další povinnosti, které má každý původce odpadu nebo osoba oprávněná k převzetí odpadu.

Nakládání s odpadem s azbestem je spojeno s povinnostmi, které jsou blíže popsány v § 85 zákona o odpadech č. 541/2020 Sb. Především se jedná o tyto povinnosti:

Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna. Při nakládání s odpadem obsahujícím azbest je nutné splnit technické požadavky stanovené vyhláškou ministerstva a požadavky jiných právních předpisů.

Požadavky na nakládání se stavebními odpady s obsahem azbestu jsou stanoveny ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. v § 42.

Vybourané stavební a demoliční odpady obsahující azbest musí být neprodleně po vzniku zabaleny do neprodyšných obalů nebo uloženy do utěsněných nádob či kontejnerů a označeny a předány do zařízení pro nakládání s odpady, které je určeno k jejich sběru nebo odstranění.

Legislativně správný postup, který povede k minimalizaci zdravotních rizik při nakládání se stavebními materiály, které obsahují azbest a následně se stavebními a demoličními odpady s obsahem azbestu je popsán v Metodickém návodu pro řízení vzniku odpadů s obsahem azbestu při provádění a odstraňování staveb a pro nakládání s nimi.

Shrnutí zásad pro nakládání s odpadem obsahujícím azbest:

  • Odnětí materiálů provede kvalifikovaná firma nebo náležitě proškolená osoba.
  • Před zahájením prací musí být vypracován plán prací.
  • Stavební firmy musí práce ohlašovat 30 dní před jejich zahájením.
  • Prostor, kde dochází k nakládání s azbestem nebo stavba celá, musí být vymezen tzv. „kontrolovaným pásmem“.
  • Musí být voleny takové technologické postupy, které předcházejí nebo minimalizují uvolňování azbestu do ovzduší a vedou k omezení působení rizik.
  • Materiály s obsahem azbestu musí být odstraněny před odstraňováním stavby.
  • Kromě pracovníků provádějících práce s azbestem na stavbě nesmí být prováděny jiné činnosti.
  • Odpady musí být po odnětí ze stavby neprodleně odstraňovány a ukládány do neprodyšně utěsněného a označeného obalu.

V souvislosti s azbestem je třeba zmínit ještě další předpisy, jako je nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Směrnice 2009/148/EC Evropského parlamentu a Rady o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu zavádí přísnou kontrolu expozice azbestu všeho druhu ve všech formách. Nakládání s azbestem i s odpady s obsahem azbestu se zabývá také zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v posledním znění.

Podle § 2 odst. 1 se zákon o odpadech nevztahuje na nakládání s nekontaminovanou zeminou a jiným přírodním materiálem vytěženým během stavební činnosti, pokud je zajištěno, že materiál bude použit ve svém přirozeném stavu pro účely stavby na místě, na kterém byl vytěžen. Za předpokladu, že zemina nebude znečištěna a nebudou změněny ani přirozené vlastnosti zeminy, může být zemina použita v místě stavby.

V případě, že osoba nemá úmysl se zeminy zbavit, a naopak má v úmyslu ji využít na jiném místě, než byla zemina vytěžena, musí splnit následující podmínky:

Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle Katalogu odpadů. Katalog odpadů je stanoven vyhláškou č. 8/2021 Sb. o Katalogu odpadů.

Původce a oprávněná osoba jsou povinni pro účely nakládání s odpadem odpad zařadit podle kategorie. Označení jednotlivých kategorií je popsáno v § 6 vyhlášky č. 8/2021 Sb.

Další podrobnosti zde:

Pojem odpad je popsán v § 4 zákona o odpadech č. 541/2020 Sb.

(1) Odpad je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit.
(2) Ke zbavování se odpadu dochází vždy, kdy osoba předá movitou věc, k využití nebo k odstranění ve smyslu tohoto zákona nebo předá-li ji osobě oprávněné ke sběru nebo výkupu odpadů podle tohoto zákona bez ohledu na to, zda se jedná o bezúplatný nebo úplatný převod. Ke zbavování se odpadu dochází i tehdy, odstraní-li movitou věc osoba sama.
(3) Pokud vlastník v řízení o odstranění pochybností podle odstavce 8 neprokáže opak, úmysl zbavit se movité věci se předpokládá, pokud její původní účelové určení zaniklo.
(4) Osoba má povinnost zbavit se movité věci, jestliže ji nepoužívá k původnímu účelu a věc ohrožuje životní prostředí nebo byla vyřazena na základě zvláštního právního předpisu.

Materiál z demolice se stává odpadem bezprostředně po demolici. Předpokládá se totiž úmysl osoby zbavit se movité věci. Stejně tak se předpokládá povinnost osoby zbavit se věci v případě, že stavební materiál nemůže být použit k původnímu účelu.

Abychom nadále mohli nakládat se stavebním materiálem je potřeba dokládat, že pro něj máme využití (nemáme tedy úmysl ani povinnost se jej zbavit) a že neohrožuje životní prostředí. V případě, že materiál vznikne po demolici stavby, nemůže být považován za výrobek a nelze jej opětovně použít k původnímu účelu. Materiál se stává odpadem. Tento odpad lze využít v místě stavby jen v případě, že vyhoví podmínkám uvedeným ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. a případně bude i v souladu s podmínkami popsanými ve zrušené vyhlášce 94/2016 Sb.

Odpad také lze upravit na recyklační lince, případně jej předat oprávněné osobě. Úpravou vznikne upravený odpad nebo recyklát, který za daných podmínek může být prohlášen za výrobek a znovu použit při stavbě.

Vždy až poslední uvažovanou možností, jak nakládat se vzniklým stavebním a demoličním odpadem, by mělo být jeho odstranění uložením na skládku. Tato možnost je z hlediska hierarchie nakládání s odpadem ta nejméně preferovaná.

Jedním ze způsobů nakládání s odpady je předání oprávněné osobě. Na takový případ se vztahuje obecná povinnost uvedená v § 13 zákona o odpadech.

odst. e) odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat, s výjimkou předání odpadu v rámci školního sběru nebo předání nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, zařazení odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, v souladu s hierarchií odpadového hospodářství

  1. přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení,
  2. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě dopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo
  3. na místo určené obcí podle § 59 odst. 2 a 5.

§ 13 odst. 4 upravuje, kdo je oprávněn k převzetí odpadu.

(2) Převzít odpad jsou, s výjimkou převzetí nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, k zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, k zařazení odpadu do kategorie, k hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, oprávněni

  • a) provozovatel zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu,
  • b) obchodník s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu,
  • c) obec za podmínek stanovených v § 59, nebo
  • d) právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení nebo vysoká škola (dále jen „škola“) za podmínek stanovených v § 20.

V případě předání oprávněné osobě se doporučuje opatřit si dokument, který potvrzuje, že daná osoba má potřebná oprávnění. V případě pochybností lze oprávnění ověřit v aktuálním seznamu zařízení provozovaných jak podle § 21 zákona o odpadech, který by měl být zveřejněn příslušným úřadem obce s rozšířenou působností a krajským úřadem.

Každý je povinen nakládat s odpady a zbavovat se jich pouze způsobem stanoveným zákonem o odpadech a ostatními právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí. Proto je v zákoně č. 541/202 Sb. stanovena hierarchie způsobů nakládání s odpady.

Při nakládání s odpady musí být dodržována hierarchie způsobů nakládání s odpady. Jednotlivé způsoby jsou v ní seřazeny tak, aby byly upřednostněny ty způsoby, které ve větší míře využívají materiálový potenciál suroviny. Už v projektové fázi musí být uvažováno tak, aby docházelo k předcházení vzniku odpadu. Před demolicí by měl být hledán způsob, jak opětovně použít některé stavební výrobky a jak co nejúčelněji využít vzniklý materiál. Odstranění odpadů by měl být vždy až poslední uvažovanou možností.

Hierarchie je stanovena v zákoně o odpadech v § 3

(2) Odpadové hospodářství je založeno na hierarchii odpadového hospodářství, podle níž je prioritou předcházení vzniku odpadu, a nelze-li vzniku odpadu předejít, pak v následujícím pořadí jeho příprava k opětovnému použití, recyklace, jiné využití, včetně energetického využití, a není-li možné ani to, jeho odstranění.

Podle hierarchie je potřeba v praxi rozlišovat pojmy využití odpadu a opětovné použití. V případě, že po demolici budovy vzniknou výrobky, pro které existuje využití a jejich použití nepovede k nepříznivým účinkům na životní prostředí nebo na člověka, nestávají se odpadem a mohou být opětovně použity. Vedle toho využitím odpadu může být například recyklace nebo zpětné získání chemických látek.

Vedle toho je definován pojem příprava k opětovnému použití. Tou se rozumí způsob využití odpadů zahrnující čištění nebo opravu použitých výrobků nebo jejich částí a kontrolu provedenou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu spočívající v prověření, že použitý výrobek nebo jeho část, které byly odpady, jsou po čištění nebo opravě schopné bez dalšího zpracování opětovného použití.

Procesy recyklace se dají rozdělovat podle znovupoužitelnosti vzniklého materiálu. Nejvíce preferovaný způsob recyklace je označován jako upcycling, během kterého nedochází ke snížení kvality produktu. Naopak označení downcycling patří všem recyklačním procesům, během kterých dojde ke snížení kvality.

Po splnění určitých podmínek lze využít odpad i na povrchu terénu. Obecné technické požadavky a podmínky pro využívání odpadů na povrchu terénu jsou stanoveny ve vyhlášce č. 273/2021 Sb. .

Další možností nakládání s odpady je skladování odpadů.

Speciální případ je nakládání s odpadem z azbestu.

Podrobnější informace o nakládání s odpady jsou uvedeny v:

V některých případech může být materiál považován za vedlejší produkt nebo přestal být odpadem anebo se na něj nevztahuje zákon o odpadech. V případech, kdy není jasné, zda se jedná o odpad, rozhoduje krajský úřad podle § 8 odst. 1. zákona o odpadech.

(1) Movitá věc, která vznikla při výrobě, jejímž prvotním cílem není výroba nebo získání této věci, není odpadem, ale je vedlejším produktem, pokud

  • a) vzniká jako nedílná součást výroby,
  • b) je její další využití zajištěno,
  • c) je její další využití možné bez dalšího zpracování způsobem jiným, než je běžná výrobní praxe,
  • d) je její další využití v souladu s jinými právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie8) a nepovede k nepříznivým dopadům na životní prostředí nebo zdraví lidí a
  • e) jsou splněna kritéria pro jednotlivé materiály pro posouzení splnění podmínek podle písmen a) až d), pokud jsou stanovena prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie; splnění těchto kritérií je ověřeno vzorkováním a zkoušením nebo jiným způsobem stanoveným prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie a je vypracována průvodní dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie.

V pochybnostech, zda se movitá věc považuje za odpad, rozhoduje krajský úřad na žádost vlastníka této movité věci nebo z moci úřední.

V případě nejasností je také možné se obrátit na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Případně lze problematiku řešit přímo s oblastními inspektory pro odpadového hospodářství.

Dále podle § 8 odst. 2. zákona o odpadech. může Ministerstvo průmyslu a obchodu stanovit vyhláškou:

  • a) kritéria pro posouzení splnění podmínek pro vedlejší produkt podle odstavce 1 písm. a) až d) pro jednotlivé materiály, která zahrnují
    • 1. konkrétní účel, ke kterému smí být vedlejší produkt využíván,
    • 2. povolený postup zpracování materiálu podle odstavce 1 písm. c) a
    • 3. kvalitativní kritéria, která zajistí, že nedojde k ohrožení životního prostředí a lidského zdraví,
  • b) způsob ověření splnění kritérií podle odstavce 1 písm. e), včetně požadavků na vzorkování a zkoušení a
  • c) náležitosti průvodní dokumentace podle odstavce 1 písm. e).

Jedna z obecných povinností uvedených v § 13 zákona o odpadech zní:

(1) Každý je povinen:

  • a) nakládat s odpadem pouze způsobem stanoveným tímto zákonem a jinými právními předpisy vydanými na ochranu životního prostředí a zdraví lidí pro daný druh a kategorii odpadu; při nakládání s odpady nesmějí být překročeny limity znečišťování stanovené jinými právními předpisy na ochranu životního prostředí a zdraví lidí,
  • b) nakládat s odpadem pouze v zařízení určeném pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu, s výjimkou shromažďování odpadu, přepravy odpadu, obchodování s odpadem a nakládání se vzorky odpadu,
  • c) soustřeďovat odpady odděleně,
  • d) nakládat s odpadem tak, aby jej zabezpečil před odcizením nebo únikem nebo aby nedošlo k jeho znehodnocení, které by zhoršilo možnost nakládání s daným odpadem v souladu s hierarchií odpadového hospodářství, do okamžiku, kdy jej sám zpracuje, pokud je provozovatelem zařízení, nebo do okamžiku předání podle písmene e) a
  • e) odpad, který sám nezpracuje v souladu s tímto zákonem, předat, s výjimkou předání odpadu v rámci školního sběru nebo předání nezbytného množství vzorků odpadu k rozborům, zkouškám nebo analýzám pro účely vědy, výzkumu a vývoje, zjištění přijatelnosti odpadu do zařízení určeného pro nakládání s odpady, zařazení odpadu do kategorie, hodnocení nebezpečných vlastností odpadů a dalším rozborům a zkouškám nezbytným pro zajištění nakládání s odpady v souladu s právními předpisy, v souladu s hierarchií odpadového hospodářství
    • 1. přímo nebo prostřednictvím dopravce odpadu pouze do zařízení určeného pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu nebo za podmínek podle § 16 odst. 3 do dopravního prostředku provozovatele takového zařízení,
    • 2. obchodníkovi s odpady s povolením pro daný druh a kategorii odpadu, popřípadě dopravci odpadu určenému tímto obchodníkem, nebo
    • 3. na místo určené obcí podle § 59 odst. 2 a 5.

Předpisy ČR z hlediska nebezpečných látek

Nařízení REACH a nařízení CLP jsou přímo použitelnými evropskými předpisy. Od r. 2011 platí v ČR chemický zákon č. 350/2011 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon). Tento zákon navazuje na tyto přímo použitelné evropské předpisy a upravuje povinnosti právnických osob. K tomuto zákonu platí následující prováděcí předpisy:

Důvodem zpracování nového chemického zákona byla nutnost dosažení plné kompatibility české legislativy v oblasti chemických látek a směsí s evropskými právními předpisy. Zákon adaptuje do českého právního řádu několik přímo použitelných předpisů ES. Zákon přispívá ke zvýšení chemické bezpečnosti při výrobě a dovozu chemických látek nebo látek obsažených ve směsích a předmětech a směsí a při jejich uvádění na trh a používání.

Při posuzování stavebních výrobků, které mají charakter nebezpečné látky (a především při nakládání s nimi), je třeba v ČR brát v úvahu požadavky zákona č.  258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví (ve znění pozdějších předpisů) a některých prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu:

  • Vyhláška MZ č. 428/2004 o získání odborné způsobilosti k nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky klasifikovanými jako vysoce toxické;
  • Nařízení vlády č. 291/2015 o ochraně zdraví před neionizujícím zářením;
  • Vyhláška MZ č. 432/2003, kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli (ve znění pozdějších předpisů);
  • Vyhláška č. 394/2006 , kterou se stanoví práce s ojedinělou a krátkodobou expozicí azbestu a postup při určení ojedinělé a krátkodobé expozice těchto prací (ve znění pozdějších předpisů);
  • Nařízení vlády č. 361/2007 , kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci (ve znění pozdějších předpisů);
  • Vyhláška č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje

Přehled legislativních předpisů týkajících se stavebního a demoličního odpadu:

Stažení

Dětská hřiště a sportovní zařízení vytvářejí prostor pro vhodné využíváni volného času dětí a mládeže. Pohybové aktivity a sport ale mohou být zdrojem řady zdravotních rizik. Metodické doporučení stanoví postupy směřující k zajištění prevence úrazů a k dodržení bezpečnostních požadavků na materiály, které se k výstavbě a vybavení uvedených zařízení používají.

Stažení

Přestože toto sdělení odkazuje na již neplatný zákon o odpadech a jeho prováděcí právní předpisy, obecná doporučení v nich uvedená jsou stále platná.

Toto sdělení se věnuje zamezení výskytu a rozšíření látky hexabromcyklodekan (HBCDD), která bývala používána v polystyrenu jako zpomalovač hoření. V současné době je uvádění polystyrenu typu XPS s obsahem HBCDD na trh zakázáno a to od 22. 6. 2016. Tento zákaz se však netýká desek z EPS. Na trhu tak stále mohou být EPS desky, které jako zpomalovač hoření HBCDD obsahují, ať už od evropských výrobců nebo případně dovezené ze států mimo EU. Takovéto používání HBCDD v EPS deskách evropských výrobců je již výrazně regulováno legislativou EU, která umožňuje používat HBCDD při výrobě EPS jen určitým autorizovaným výrobcům. Tito výrobci mají povinnost označovat výrobky s HBCDD tak, aby byla přítomnost HBCDD ve výrobku rozpoznatelná během jeho celého životního cyklu.

Stažení

Přestože toto sdělení odkazuje na již neplatný zákon o odpadech a jeho prováděcí právní předpisy, obecná doporučení v nich uvedená jsou stále platná.

Toto sdělení uvádí, že chemicky ošetřené dřevo (např. použité dřevěné pražce a mostnice), u kterého neskončila jeho využitelnost nemusí být vždy odpadem. Použité dřevěné impregnované pražce a mostnice (použité výrobky z rostlého dřeva) je třeba přednostně použít jako součást konstrukce kolejových polí, dráhy povrchových dolů tzn. k upevnění kolejí při dodržení požadavků zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. V případě využití pro jiné účely na území České republiky musí splňovat technické a jiné požadavky stanovené pro tento výrobek, rostlé dřevo, zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů a podmínky pro použití a uvádění na trh stanovené nařízením REACH, v platném znění. Podle odst. 2 písm. c) položky 31 přílohy XVII nařízení REACH, v platném znění, se zákaz uvádění na trh nevztahuje na dřevo, které bylo ošetřeno kreosotovým olejem před 31. 12. 2002 a které se uvádí na trh pro opětovné použití, pokud takové použití není zakázáno v odst. 3 položky 31 přílohy XVII.

Dále sdělení uvádí možná použití impregnovaných dřevěných pražců a popisuje, že Po skončení využití dřeva ošetřeného kreosotovým olejem se jedná o nebezpečný odpad zařazený dle vyhlášky č. 93/2016 Sb., Katalogu odpadů pod katalogové číslo 17 02 04* – Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné.

Stažení

Předmět úpravy

Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to:

a) obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“);

b) technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).

Stažení | Plné znění

Předmět úpravy

Tato vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy Evropské unie a upravuje

a) požadavky na zařízení určená pro nakládání s odpady a jejich provoz,

b) podrobnosti předávání údajů o odpadech v rámci školního sběru,

c) technické podmínky soustřeďování odpadu,

d) podrobnosti pro využívání odpadů k zasypávání,

e) podmínky, při jejichž splnění může být odpad vznikající při úpravě odděleně soustřeďovaných komunálních odpadů předáván k energetickému využití a k odstranění,

f) podrobnosti ukládání odpadů na skládky,

g) podrobnosti přepravy odpadů a přeshraniční přepravy odpadů,

h) požadavky na údaje o odpadu, základní popis odpadu, vedení průběžné evidence a ohlašování,

i) podrobnosti nakládání s komunálními odpady,

j) podrobnosti nakládání s nebezpečnými odpady,

k) podrobnosti vztahující se k vybraným kovovým odpadům,

l) podrobnosti nakládání s vybouranými stavebními materiály při odstraňování stavby, provádění stavby nebo údržbě stavby,

m) podrobnosti nakládání s biologicky rozložitelnými odpady,

n) podrobnosti komunitního kompostování,

o) podrobnosti nakládání s kaly,

p) podrobnosti nakládání s polychlorovanými bifenyly,

q) podrobnosti nakládání s odpadní rtutí,

r) podrobnosti nakládání s odpadními oleji,

s) podrobnosti nakládání s léčivy z domácností a

t) podrobnosti ekonomických nástrojů.

Stažení | Plné znění

Předmět úpravy

Tento zákon upravuje

  1. způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem, (dále jen „oprávněný zájem“),
  2. práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tímto nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků,
  3. práva a povinnosti osob pověřených k činnostem podle tohoto zákona, které souvisí s tvorbou a uplatňováním českých technických norem nebo se státním zkušebnictvím,
  4. způsob zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou technických předpisů a technických norem, vyplývajících z mezinárodních smluv a požadavků práva Evropských společenství.
  5. Tento zákon dále upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropských společenství akreditaci subjektů posuzování shody (dále jen „akreditace“).
  6. Tento zákon též upravuje v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie (dále jen „přímo použitelný předpis pro stavební výrobky“) výkon státní správy v souvislosti s uváděním a dodáváním stavebních výrobků vymezených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky (dále jen „stavební výrobky s označením CE“) na trh, včetně dozoru nad plněním povinností stanovených přímo použitelným předpisem pro stavební výrobky a ukládání sankcí za jejich porušení.